| Opatov | |
|---|---|
 Kaple svatého Jana Nepomuckého | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Svitavy |
| Obec s rozšířenou působností | Svitavy (správní obvod) |
| Okres | Svitavy |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°49′30″ s. š., 16°30′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 169 (2024)[1] |
| Rozloha | 29,72 km²[2] |
| Katastrální území | Opatov v Čechách |
| Nadmořská výška | 438 m n. m. |
| PSČ | 569 12 |
| Počet domů | 358 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Opatov 159 56912 Opatov v Čechách obecopatov@cmail.cz |
| Starosta | Ing. Petr Kovář |
| Oficiální web: www | |
  Opatov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 578487 |
| Kód části obce | 111457 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Opatov (latinsky Abbatis villa, německy Abtsdorf)[4] je obec v okresu Svitavy a Pardubickém kraji. PSČ obce je 56912, její nadmořská výška 438 m. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.
Nachází se zde železniční stanice na hlavní trati Brno - Česká Třebová; zastavují zde pouze některé osobní vlaky.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347. V 1. polovině 13. století byl založen kostel sv. Antonína poustevníka snad na starších románských základech.[5] V letech 1575–1579 proběhly renesanční úpravy kostela,[5] roku 1689 byla k severní zdi presbytáře přistavěna kaple[5] a mezi roky 1702 a 1703 došlo k přístavbě severní boční lodi.[5]
V roce 1930 byla většina z 1981 obyvatel německé národnosti. K obci náleží osady Hvězda (Stern) při bývalém panském dvoře se správní budovou (Zámečkem) a Nový Rybník (Neuteich) při cestě do Semanína. K obci náležela dnes již zaniklá osada Královec.
K nálezům kostí a koster pravěkých chobotnatců v prostoru mezi Opatovem a Českou Třebovou docházelo v průběhu 19. století při stavbě a terénních úpravách železniční tratě Česká Třebová - Brno. Jednalo se o náhodné nálezy a dnes je možné předpokládat výskyt dalších paleontologických nálezů v této oblasti.
Jak uvádí prof. Rudolf Musil jednalo se o objevy nejméně 4 - 5 jedinců. Datace prvních nálezů je nejasná. První depot kostí a zubů z roku 1852 byl odvezen do vídeňského muzea, kde byl ztracen. Další nález snad z roku 1853 (autor se domnívá, že se jednalo o rok 1852) byl učiněn při stavbě železniční trati v blízkosti obce Opatov. Byla nalezena dobře zachovalá kostra a okolní flóry. Nález je v současnosti možné spatřit v paleontologických sbírkách Národního Muzea v Praze. Kostra patřila mladšímu jedinci (podobně jako ostatní nálezy koster v prostoru Opatov - Česká Třebová) druhu Deinotherium levius.
Poslední nález byl učiněn v roce 1899 při likvidaci sesuvu půdy v blízkosti České Třebové. Kostra byla vyzvednuta částečně a byla určena jako Deinotherium cuvieri.
Prof. Rudolf Musil upozorňuje na možnost dalších nálezů mezi Opatovem a Českou Třebovou. Oblast se stala velmi důležitou pro studium rodu Deinotherium a to nejen z pohledu české paleontologie. Nález pomohl vyřešit problematiku zařazení Deinotheria z pohledu evoluční biologie 19. století. Kouskovité a neucelé nálezy Deinotreria v 18. a 19. století vedly vědce k závěrům, že se jednalo o kytovce, sirény atd. [6]
Z Opatova pocházel Jan Deml. Jeho vnuk, kněz a spisovatel Jakub Deml (1878–1961) popisuje v Mohyle historii rodu. V kapitole 19 podává popisnou črtu o tom, jak se s Pavlou Kytlicovou a bratrem Antonínem vypravili do Opatova, aby nalezli dědův rodný domek.
Drezzo (část města Colverde) (Itálie)V obci je od 17. července 2006 v provozu sluneční elektrárna využívající solární články s výkonem 60 kilowattů.[zdroj?]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Opatov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Královec 2) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích Encyklopedické heslo Opatov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích