swójske mjeno | Baile Átha Cliath | |
| ||
Wopon | ||
---|---|---|
| ||
Zakładne daty | ||
stat | Irska | |
prowinca | Leinster | |
hrabinstwo | Dublin | |
wysokosć | 20 metrow n.m.hł. | |
přestrjeń | 115 km² | |
wobydlerstwo | 592.713 (3. apryla 2022) | |
hustosć zasydlenja | 5.154 wob./km² | |
předwólba | (+353) 01 | |
webstrona | http://www.dublincity.ie | |
Wječorna rěka Liffey w srjedźišću města | ||
Dublin (irsce Baile Átha Cliath; po słowje: „Město při płótkowym brodźe“) je stolica a najwjetše město Irskeje. Namaka so při irskim wuchodnym brjoze, blisko wuliwa rěki Liffey do Dublinskeho zaliwa, a ma 506.000 wobydlerjow, tuž dźewjećina irskeho wobydlerstwa. Měšćanostka je Críona Ní Dhálaigh (Sinn Féin).
Prěnja historiska naspomnjenka jako keltiske sydlišćo Eblana bě hižo w lěće 140 w spisach Ptolemeja. 842 załožichu Wikingojo pódla stareje wsy jich swójsku wjesku pod mjenom Duibhlinn („Čornołuža“). Wot lěta 1170 běštej Irska a jeje stolica pod jendźelskim knjejstwom.
W lěće 1916 rebelěrowachu Dublinčenjo z Jutrownym zběžkom přećiwo Jendźelčanam. 1919 bu irski sejm – Dáil Éireann – wot irskich zapósłancow załoženy. Sćěhowaštej Irska wójna wo njewotwisnosći a wobydlerska wójna. Wot 1922 bě Dublin nachwilnje hłowne město swobodneho stata Irska (hač do lěta 1937) a po tym stolica Irskeje.
Kulturne město Europy: 1985: Athen | 1986: Florenc | 1987: Amsterdam | 1988: Zapadny Berlin | 1989: Paris | 1990: Glasgow | 1991: Dublin | 1992: Madrid | 1993: Antwerpen | 1994: Lisabon | 1995: Luxemburg | 1996: Kopenhagen | 1997: Sołun | 1998: Stockholm
Kulturna stolica Europy: 1999: Weimar | 2000: Avignon, Bergen, Bologna, Brüssel, Helsinki, Krakow, Praha, Reykjavík, Santiago de Compostela | 2001: Porto, Rotterdam | 2002: Brügge, Salamanca | 2003: Graz | 2004: Genua, Lille | 2005: Cork | 2006: Patras | 2007: Sibiu, Luxemburg hromadźe z wulkoregionu | 2008: Liverpool, Stavanger | 2009: Linz, Vilnius | 2010: Istanbul, Pécs, Essen hromadźe z Poruhrskej | 2011: Tallinn, Turku | 2012: Guimarães, Maribor | 2013: Košice, Marseille | 2014: Riga, Umeå | 2015: Mons, Pilzeń | 2016: Wrócław, Donostia-San Sebastián | 2017: Aarhus, Pafos | 2018: Leeuwarden, Valletta | 2019: Matera, Plowdiw | 2020: Galway, Rijeka | 2021: Timișoara, Eleusis, Novi Sad | 2022: Kaunas, Esch an der Alzette | 2023: Veszprém | 2024: Tartu, Bad Ischl, Bodø | 2025: Kamjenica