Ako jednotka dĺžky má siaha zodpovedať rozpätiu roztiahnutých ramien od špičiek prstov po špičky prstov. Vyskytovala sa už v starovekom Egypte, Mezopotámii a v starovekom Grécku[33][34][9].
Na Slovensku (v Uhorsku) sa do roku 1874 (zavedenie metrického systému) používali najmä tieto siahy (všetky sa delili na 6 stôp)[1][35]:
viedenská siaha = 1,89648 m
bratislavská siaha = 1,9010 m
banskoštiavnická siaha (banská siaha, banskomestská siaha) = 2,0220 m
Okrem toho existovala kráľovská siaha (lat. amplexus regius/amplexus regalis/orgia regia; = 16 kráľovských stôp) = 3,056 alebo 2,5-3 m (napr. 2,98 m).[1][36][18]
Siaha môže byť aj plošná miera (tzv. štvorcová siaha). Napríklad v habsburskej monarchii (vrátane Uhorska) existovala tzv. viedenská štvorcová siaha = 3,5966 m², ktorá bola uvedená aj v tereziánskom urbáre. Ďalej napríklad existovala banská štvorcová siaha = 4,10 m²[1][52][35].
Priestorová miera
Používala sa aj ako merná jednotka na drevo (tzv. priestorová siaha). Obyčajne ide o priestor dlhý 1 (dĺžkovú) siahu a vysoký 1 (dĺžkovú) siahu, ale jeho šírka sa rôzni podľa regiónu. Napríklad v Uhorsku bolo priestorová siaha priestor s výškou a dĺžkou jednej (dĺžkovej) siahy, ale šírkou iba 1/2 (dĺžkovej) siahy. Jej objem bol 3,4 m³. Skutočná hmota dreva predstavovala asi 2,526 m³.[1][61][62].
Iný príklad je Haiti, kde bola siaha priestorová merná jednotka na akékoľvek účely; jej veľkosť bola 8 m³[41].
Hmotnostná miera
Okrem toho sa používala v Uhorsku aj ako jednotka na seno s hmotnosťou asi 30 centárov (pričom 1 centár = 56,1229 až 58,92906 kg).[1]
↑ abcdefghijklmnopsáh. In: CHVOJKA, Miloš; SKÁLA, Jiří. Malý slovník jednotek měření. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1982. 280 s. (Malé encyklopedie; zv. 13.) S. 207.
↑Arabisch-Deutsch Übersetzung für "باعة" [online]. LANGENSCHEIDT, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
↑DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online. S. 515 – 516.
↑ abREISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 34.
↑toise some local values [online]. Sizes, rev. 2006-11-07, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
↑heslá toise, brasse, canne. In: DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online.
↑ abcdROTTLÄNDER, R. C. A. Erläuterungen zur Gliederung der vormetrischen Längeneinheiten [online]. [Cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
↑ abCARDARELLI, Francois. Scientific Unit Conversion: A Practical Guide to Metrication. London; New York : Springer, 1997. Dostupné online.ISBN 3540760229. S. 258.
↑ abREISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 88.
↑DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online. S. 565.
↑ abREISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 62.
↑HEPBURN, James Curtis. A Japanese-English and English-Japanese Dictionar. 2. vyd. Shangai : American Presbyterian mission Press, 1872. Dostupné online. S. 134.
↑orgia. In: Allgemeine Encyclopädie für Kaufleute und Fabrikanten so wie für Geschäftsleute überhaupt: oder, Vollständiges Wörterbuch. Leipzig: Verlag Otto Wigand, 1838. dostupné online s. 613.
↑Quadrata orgyia. In: KIADTA PÁPAY, Sámuel. Észrevételek a magyar nyelvnek a polgári igazgatásra és törvénykezésre való alkalmaztatásáról. Veszprém : Özvegy Számmar Klára Betüivel, 1807. Dostupné online. S. 207.
↑ abamplexus. In: BARTAL, Antonius. Glossarium mediae et infimae latinitatis regni hungarle. Lipsiae : in aedibus B.G. Teubneri, 1901. Dostupné online. S. 30.
↑öl. In: Révai nagy lexikona XV. Budapest : Révai Testvérek Irodalmi Intézet Részvénytársaság, 1922. Dostupné online. S. 20.
↑ abREISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 19.
↑Klafter. In: CHVOJKA, Miloš; SKÁLA, Jiří. Malý slovník jednotek měření. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1982. 280 s. (Malé encyklopedie; zv. 13.) S. 133.
↑Faden. In: CHVOJKA, Miloš; SKÁLA, Jiří. Malý slovník jednotek měření. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1982. 280 s. (Malé encyklopedie; zv. 13.) S. 96.
↑REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 73, 102.
↑DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online. S. 524 – 525.
↑braca. In: CHVOJKA, Miloš; SKÁLA, Jiří. Malý slovník jednotek měření. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1982. 280 s. (Malé encyklopedie; zv. 13.) S. 63.
↑ abMerne jedinice u KZ i KN [online]. Beograd: Republički geodetski zavod, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. Archivované 2015-12-22 z originálu.
↑REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 64.
↑gi [REED]. In: The Pennsylvania Sumerian Dictionary [online]. University of Pennsylvania Museum of Anthropology and Archaeology, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
↑ abREISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 96.
↑sáh. In: DUBSKÝ, Josef, a kol. Velký česko-španělský slovník II. P – Ž. 1. vyd. Praha : Academia, 1996. 1309 s. ISBN 80-200-0368-1. S. 479.
↑canne. In: DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online.
↑REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 46, 48.
↑heslá toise a brasse. In: DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online.
↑LANDERGOTT, Josef. Míry a váhy: Nejpoužívanější starověké míry a váhy [online]. [Cit. 2015-12-21]. Dostupné online. Archivované 2015-12-22 z originálu.
↑REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 79.
↑DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online. S. 524.
↑MCELWAIN, Douglas. Inca Metronomy – An Intersection of Cultural Elements [online]. Electrum Magazine, 30.3.2015, [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
↑REISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 72.
↑DOURSTHER, Horace. Dictionnaire universel des poids et mesures anciens et modernes. Bruxelles : M. Hayez, 1840. Dostupné online. S. 525, 526.
↑ abREISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 82.
↑ abREISENAUER, Roman, ed. aj. Co je co?: příručka pro každý den. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Pressfoto, 1982. s. 83.
↑KRÜGER, Johann Friedrich. Vollständiges Handbuch der Münzen, Masse und Gewicht aller Länder der Erde. Quedlinburg; Leipzig : Verlag Gottfried Basse, 1830. Dostupné online. S. 138.