Igor Stravinskiy
Moted: 18 yunul 1882, 17 yunul 1882, 1881
Lomonosov[*], Sankt-Peterburg
Deadam: 6 prilul 1971, 1970
New York
Deadamakod: heart failure[*]
Lifatopam: Paris, Paris, Biarritz, Nice, New York, New York, Voreppe, West Hollywood[*], Sankt-Peterburg, Morges District[*], Jveizän, Roma
Cal(s): hinoatädan[*], hidilekan[*], hipianodan[*], himusigan[*]
Tatät(s): Fransän, Lämporän Rusänik[*], Lamerikän, Rusän, Jveizän
Matan(s): Yekaterina Nosenko[*], Vera de Bosset[*]
Cil(s): Soulima Stravinsky[*], Théodore Strawinsky[*]
Pal(s): Fyodor Stravinsky[*]
Gem(s): Yury Stravinsky[*]
Dispenäd:

Hiel Igor Fyodorovic Stravinskiy (Rusänapüko: Игорь Фёдорович Стравинский; 1882 yunul 17 - 1971 prilul 6) äbinom noatädan Rusänik, kel palecedom fa mödikans in Vesüdän äsi in lomän okik as noatädan flunilabikün musiga tumyela 20id.[1] Ãbinom Rusãnan kosmopolik patedik, kel pänemom fa gased Lamerikänik: Time balan pösodas flunilabikün 100 tumyela 20id.[2] Plä seväd, keli ägetom sekü noatädots okik, äfamikom id as pianodan ed as musigidilekan, suvo pö els premières vobotas okik.

Noatädanakarier ela Stravinskiy äbinon küpädik sekü distöf stülik oka. Ädagetom sevädi bevünetik medü baolets kil fa teatidilekan: Sergey Dyagilev pibegöls e fa els Ballets Russes (Baolets Rusänik) hiela Dyagilev päplösenöls: L'oiseau de feu (Filaböd, 1910), Petrujka (1911/1947) e Le sacre du printemps (Saludükam Florüpa, 1913). „Saludükam“, kela première äkodon volutili, ävotükon modi, ön kel noatädans posik äbetikons ritmutabinodi; jünu vision omik relajenotas paganik in Rusän vönädik päjenükölas laijänälon lüloganefis.

Pos period Rusänik balid oka, äflekom oki lü nula-klatädim ün degyel: 1920. Vobots perioda at gebons fomis musigik vönaoloveik (el concerto grosso, el fugue, sümfon) e suvo klänedons fäkädi nämöfik dis jinalogot sevärik; suvo äjonons stimi mastanes büik, äs hiel J. S. Bach, hiel Verdi e hiel Caykovskiy.

Ün degyel: 1950 älasumom fomis sökodimik, ägebölo tiketis nulik dü yels lätik teldeg lifüpa okik ad noatädön vobotis brefikum ä labü binod ritmutik, baitonik ä yumedik komplitikum, kas älabons vobotis primik oma. To komplitöf onsik, vobots at labons patis kobädik ko vobotem lölik ela Stravinskiy: nämet ritmutik, bumam tiketas melodik lunik me ziöbs anik binü noats te tels u kils, e fom e stumam kleiliks.

Äpübom i mödoti bukas dü karier okik, ti ai yufü kevobans, anikna nen mäniot. In buk dö lifajenäd okik, pälautöl yufü hiel Alexis Roland-Manuel, el Stravinskiy äpenom cedi famik oma, bai kel „musig, sekü natäl okik it, binon binälo nefägik ad notidön dini alseimik“.[3] Yufü el Roland-Manuel e hiel Pierre Souvtchinsky, äpenom Tidodis stimü hiel Charles Eliot Norton pro Niver di Harvard (1939-1940), kels päreidons in Fransänapük e poso päkonletons e päpübons ün 1942 tiädü Poétique musicale (Poed musigik).[4] Telspikots anik vü el Stravinskiy e hiel Robert Craft päpübons tiädü Conversations with Igor Stravinsky (Telspikots ko hiel Igor Stravinskiy)[5] Bofikans äkevoboms pö toums votik lul dü degyel äsököl.

Noets

[redakönredakön fonäti]
  1. Page 2006; Robinson 2004; Anonymous 1940; Théodore e Denise Strawinsky 2004, pad: 166; Cohen 2004, pad: 30.
  2. Glass 1998[1].
  3. Stravinsky 1936, pads: 91-92.
  4. Nems kevobanas no pämäniotölas pelisedons fa el Walsh (2001).
  5. Stravinsky e Craft 1959.

Literat

[redakönredakön fonäti]