Achab | |
---|---|
Narození | 935 př. n. l. |
Úmrtí | 852 př. n. l. (ve věku 82–83 let) Ramoth-Gilead |
Místo pohřbení | Samaří |
Bydliště | Samaří |
Povolání | vládce |
Nábož. vyznání | kananejské náboženství |
Choť | Jezábel |
Děti | Atalja Achazjáš Jóram |
Rodiče | Omrí |
Rod | Omríovci |
Příbuzní | Achazjáš[1][2][3][4] (vnuk) |
Funkce | král Izraele |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Achab (hebrejsky: אַחְאָב Ach'av) patřil k nejvýznamnějším králům Severního izraelského království. Byl druhým králem z Omríovy dynastie a celkově v pořadí sedmým králem tohoto království. Jeho jméno se vykládá jako „Bratr (je) otcem“.[5] Dle názoru moderních historiků a archeologů vládl asi v letech 873 až 852 př. n. l.[6] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 3021–3041 od stvoření světa neboli do rozmezí let 741–720 před naším letopočtem,[7] což odpovídá 22 letům vlády, jak je uvedeno v První knize králů.[8]
Regionální pozici izraelského království upevnil sňatkem s fénickou princeznou Jezábel. Uzavřel spojenectví s judským králem Jóšafatem – Jóšafatův syn Jóram si vzal za manželku Achabovu dceru Atalju. Mezitím opevňoval izraelská města a uskutečnil rozsáhlé stavební práce v hlavním městě Samaří. Úspěšně bojoval se Sýrií a Asýrií. V bitvě u Afeku připravil Achab zdrcující porážku aramejskému králi Ben-hadadovi.[9] Později ale Ben-hadadovi pomohl ve střetu s asyrským vojskem v bitvě u Karkaru na řece Orontu a tím zastavil případný postup Salmanassara III. blíž k izraelskému území.[10] Jednalo se ale pouze o dočasné spojenectví. Po asi tříletém období míru s aramejským králem totiž došlo k vojenské potyčce, při níž byl Achab smrtelně raněn náhodně vystřeleným šípem[11] a místo něj na izraelský trůn v Samaří usedl jeho syn Achazjáš.
Období Achabovy vlády se vyznačovalo ostrými náboženskými konflikty mezi ctiteli Baalovými, podporovanými dvorem a zejména jeho fénickou manželkou, a ctiteli Hospodinovými. Proti králi vystupovali proroci Elijáš a Míkajáš. V Bibli jsou Achab a jeho manželka vylíčeni jako bezbožní, tyranští a zločinní vladaři, což se projevilo zejména zosnováním vraždy Nábota, jehož vinice se oba manželé chtěli zmocnit.[12]
Achabovy zločiny se později staly záminkou pro vyvraždění Omríovců Jehúem.
Králové Izraelského království | ||
---|---|---|
Předchůdce: Omrí |
873–852 př. n. l. Achab |
Nástupce: Achazjáš |