| Arsenal VG-33 | |
|---|---|
 Arsenal VG-30 na pařížském Aerosalonu 1938 | |
| Určení | stíhací letoun |
| Výrobce | Arsenal de l'Aéronautique, Villacoublay |
| Šéfkonstruktér | Michel Vernisse a Jean Galtier |
| První let | 25. 4. 1939 |
| Uživatel | Armée de l'Air Luftwaffe |
| Vyrobeno kusů | 49 (?) |
| Varianty | VG-33-01 s motorem Hispano-Suiza 12Y-31 a vrtulí Chauviére 375, VG-33-02 zalétán 25. 2. 1940, VG-33-03 vznikl spojením trupu VG-31 a křídla VG-33-02, VG-33-C1 sériová výroba, zalétán 21. 4. 1940. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arsenal VG-33 byl francouzský celodřevěný stíhací letoun, užívaný za druhé světové války. Vznikl prakticky z koncepce stíhacího letounu Caudron C.714. Nejprve vznikl těžší typ VG-31, později VG-33, který byl poháněn motorem Hispano Suiza HS-12Y. Byla plánována produkce typů VG-36 až VG-39, ale tyto stroje se do výroby nedostaly. VG-40 a VG-50 byly projekty.
Zajímavé je, že to, co mělo být velkou výhodou - lehce dostupná surovina - dřevo, bylo v průběhu vývoje překážkou. Vhodné dřevo ve Francii nebylo, a tak ve zlomovém období Mnichova se urychleně objednávalo ve Velké Británii a Kanadě (zajímavou se tak stává podobná situace LaGGu-3 v SSSR),[ujasnit] ale s dodávkami byly problémy. Dřevěný potah letounů byl obvykle polepen plátnem, opakovaně tmelen, broušen, lakován a leštěn, takže povrch byl velmi hladký.
S výzbrojí jednoho dvacetimilimetrového kanónu Hispano-Suiza HS-404 v ose vrtule a čtyř kulometů MAC vz.34m39 ráže 7,5 mm v křídle mohl být dosti výkonný VG-33 výraznou posilou francouzského letectva a výpočty výkonů plánovaného VG-39, který měl pohánět americký motor Allison V-1710, dávaly předpoklad získání výkonné stíhačky, ale zůstalo již jen u nadějí.
Údaje dle[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arsenal VG-33 na Wikimedia Commons