Ashraf os-Saltaneh
Rodné jménoعزت ملک‌ خانم a Ezzat Malek Khanom
Narození1863
Kermánšáh
Úmrtí1914 (ve věku 50–51 let)
Mašhad
Povolánídvořan, novinářka, fotografka a fotoreportérka
RodičeImam Qoli Mirza Imad al-Dawla
Manžel(ka)Mohammad Hasan Khan E'temad os-Saltaneh
PříbuzníBadi al-Mulk Mirza Imad al-Dawla (sourozenec)
Dowlatshah
Fát Alí Šáh
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ashraf os-Saltaneh[zápis?] (1863, Kermánšáh – 1914, Mašhad) byla íránská princezna a fotografka v období Kádžárovců, známá jako jedna z prvních íránských fotografek a novinářek. Narodila se na západě země jako dcera tamního guvernéra. Po uzavření manželství v roce 1871 odešla do Teheránu, neměla děti ani práci a věnovala se politickým a kulturním aktivitám. Její manžel E'temâd-ol Saltaneh, kterého všude následovala, vydával četná periodika. Od svého bratrance se naučila fotografovat a učila fotografii další ženy u dvora. Po smrti svého prvního manžela uchovala jeho deník, který pomáhala psát. Ten byl vydán v roce 1966 a poskytuje vhled do dvorního života a osobnosti panovníka v průběhu 19. století.

Životopis

Ezzat Malek Khanoum[1][2] se narodila v Kermánšáhu v Íránu v roce 1863.[3] Její otec byl Emamqoli Mirza Emaddollah, guvernér západního Íránu, který byl synem Mohammada Aliho Mirzy Dowlatshaha.[4] Byla pravnučkou Fáta Alího Šáha, druhého íránského císaře.[1] V roce 1871 se stala druhou manželkou Mohammada Hasana Chána E'temad os-Saltaneha[5] a přestěhovali se spolu do Teheránu.[3] Její manžel byl vysoce postaveným členem dvora a sloužil jako osobní tlumočník a překladatel šáha Nasira ad-Dín Šáha a poté, co v roce 1887 získal titul E'temad os-Saltaneh[1], byla jeho manželka obecně známá jako Ashraf os-Saltaneh.[4]

Ashraf os-Saltaneh dostala typické vzdělání pro členy královského harému, kteří se učili vaření a šití. Studovala také historii a medicínu, vzdala se obvyklých ženských předmětů poezie a hudby a skvěle hrála vrhcáby a šachy. Její manžel ji navíc učil francouzsky a její bratr Soltan Mohammad Mirza ji učil fotografovat.[6] Byla přítelkyní šáha i jeho nejdůležitější manželky Anis od-Dowleh.[7][8]

Ashraf os-Saltaneh byla povýšená, pyšná a sebevědomá[5] a konfrontační, dokonce i k členům královské rodiny.[7] Její synovec Yaman al-Dowleh ji popsal jako ženu mužnou, netypickou představitelku svého pohlaví.[7][2] Její původ jí poskytoval spojení v královském harému, což jí umožňovalo přístup k dvorním „drbům a intrikám“, informacím, které byly pro jejího manžela životně důležité při orientaci v politických bojích, a moci, za kterou mohl svým jménem žádat u dvora. Stala se spolehlivou důvěrnicí a stratégem pro E'temad os-Saltaneh.[5]

Protože Ashraf os-Saltaneh nemohla mít děti, tolerovala vztahy svého manžela s prostitutkami, služebníky a mladými chlapci, pokud nedojde k těhotenství. Věděla, že potomstvo může vést ke snížení její moci povýšením služebníka na vyšší místo v domácnosti, a proto vyžadovala, aby její manžel podrobně popisoval všechna jeho setkání. Ty byly zaznamenány v jeho deníku a navzdory skutečnosti, že E'temad os-Saltaneh zplodil dítě se svou první manželkou, opakovaně v deníku uváděl, že je impotentní, ve snaze uklidnit svou ženu.[5] V době, kdy byly ženy odděleny od společnosti a podřízeny svým manželům, mělo ženské pohlaví Ashraf os-Saltaneh minimální dopad na její život, což jí umožnilo jednat nezávisle.[5]

S fotografií seznámil Ashraf os-Saltaneh její synovec Yaman al-Dowleh.[2][9] V době, kdy zákon zakazoval ženám a mužům jakýkoli kontakt mimo rodinu, přesto pořídila také několik fotografií žen.[10] Fotografie žen až na několik výjimek spíše pořizovali zahraniční fotografové a ženy u dvora.[11] Některé z jejích fotografií byly pořízeny uvnitř dvora, pořídila také známou fotografii Nasera al-Dína Šáha. Další fotografie, které vytvořila, byly zahrnuty do deníku jejího manžela. Ashraf os-Saltaneh je všeobecně uznávána jako první fotografka v Íránu[12][13] a následovaly ji její sestry Azra a Fatemeh, které také fotografovaly u dvora[12] a slečna Haddad, která fotografovala veřejnost na náměstí Shahpour.[13]

E'temad os-Saltaneh si vedl podrobný deník o životě u dvora a Ashraf os-Saltaneh byla jedním z mála lidí, kteří k jeho soukromým poznámkám měli přístup. Čas od času jí diktoval události dne a ona za něj dělala denní záznamy.[14] Saiyed Farid Ghasemi, známý historik se zaměřením na íránský žurnalismus, označil Ashraf os-Saltaneh jako první novinářku v zemi a také první fotografku. Stalo se to hned poté, co objevil devět článků, které publikovala ve spolupráci s E'temadem os-Saltanehem, zatímco její manžel sloužil jako tiskový mluvčí Íránu.[12] Když její manžel v dubnu 1896 zemřel, zanechal své dokumenty šáhovi, ale když byl o měsíc později zavražděn Naser al-Din Shah Kadžár, Ashraf os-Saltaneh požádala o vrácení deníku.[15] Ashraf os-Saltaneh se znovu vdala, vzala si Saiyeda Arabia Nayebetulya a přestěhovala se do Mašhadu.[9] V roce 1903 jí nový Šáh Muzaffaruddín vrátil deník, který u ní zůstal až do její smrti.[15]

Smrt a dědictví

Ashraf os-Saltaneh zemřela v roce 1914 v Mašhadu a byla pohřbena v mauzoleu v Dara al-Sidah.[9] Deník svého prvního manžela uložila do knihovny svatyně imáma Rezy v Mašhadu. V roce 1966 byl deník publikován. Deník, který poskytoval informace nejen o kulturním a politickém životě Íránu v 19. století[5], ale také intimní nahlédnutí do „života a osobnosti vládce – Nasera od-Din Shaha“.[15] Osm let od smrti fotografky sepsal její životopis sultán Ahmad Dowlatshāhi Yamin-od-Dowle.[3]

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ashraf os-Saltaneh na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Kia 2001, s. 109.
  2. ↑ a b c Scheiwiller 2016, s. 203.
  3. ↑ a b c Nameghi a Pérez González 2013, s. 70.
  4. ↑ a b Young Journalists Club 2015.
  5. ↑ a b c d e f Kia 2001.
  6. ↑ Kia 2001, s. 125.
  7. ↑ a b c Kia 2001, s. 126.
  8. ↑ Nashat 2012.
  9. ↑ a b c Hesami 2016, s. 6.
  10. ↑ Hesami 2016, s. 1.
  11. ↑ Hesami 2016, s. 4.
  12. ↑ a b c Iran Evening News 2014.
  13. ↑ a b Fares Plus magazine 2014.
  14. ↑ Kia 2001, s. 102.
  15. ↑ a b c Kia 2001, s. 103.

Literatura

Související články

Kategorie