Balkon je vyvýšená předsazená konstrukce se zábradlím, obvykle vyčnívající z průčelí, přístupná z budovy dveřmi a otevřená do vnějšího prostoru. Balkon může být také krytý, zasklený a zčásti nebo úplně zapuštěný do stěny budovy, takže konstrukčně představuje kombinaci balkonové konzoly a lodžie. Název přišel do češtiny přes němčinu, francouzštinu a italštinu, původně pochází z germánského balke, trám.
Obliba balkonů začíná v italské renesanci, kde balkon sloužil jednak k pobytu na čerstvém vzduchu a slunci, ale zároveň byl ozdobou budovy. Balkony mohou sloužit i k ceremoniálním účelům, jako například prezidentský balkon na třetím nádvoří Pražského hradu nebo balkon baziliky svatého Petra v Římě, odkud dává požehnání nově zvolený papež. Vnitřní balkony a lóže patří od renesance k vybavení divadel, později koncertních a kongresových sálů i sportovních stadionů. Podobné konstrukce v kostelích a modlitebnách se nazývají empora (pro věřící, často po stranách) nebo kruchta (pro hudebníky a zpěváky, v zadní části lodi).
Kryté balkony začínají v barokní době a dominují v 19. století. Ve 20. století převládá civilní využití balkonů k pobytu na slunci, například v zahradních vilách, a v hromadné bytové výstavbě od poloviny 20. století bývají balkony navíc zčásti nebo úplně zapuštěné, v přízemí případně zamřížované.
_(25668706653).jpg)
Slovníkové heslo balkón ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu balkon na Wikimedia Commons 