Tento článek je o minerálu. O správci oken pojednává článek Beryl (software).
Beryl
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecBe3Al2Si6O18
Identifikace
Barvabezbarvý, odstíny
různých barev
Vzhled krystaluprizmatické
Soustavašesterečná
Tvrdost7,5 – 8
Leskskelný, matný
Štěpnostnedokonalá
Index lomu1.559-1.583
Vrypbílý
Hustota2,6 – 2,8 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv HF

Beryl, chemický vzorec Be3Al2Si6O18, je šesterečný minerál. Jeho název je odvozen z řeckého slova beryllos, kterým se označovaly drahokamy modrozelené jako mořská voda.

Beryl je jediný běžný minerál Be. Beryllium je vysoce nekompatibilní a nedokáže vstupovat do struktury většiny minerálů, při krystalizaci magmatických hornin se proto hromadí v tavenině a teprve v závěrečné fázi krystalizace vytvoří beryl.

Původ

Magmatický, nejčastěji v berylových pegmatitech. Dále hydrotermálně pneumatolický (v greisenech) a také metamorfní (především ve svorech).

Morfologie a struktura

Tvoří prizmatické hexagonální krystaly, nejčastěji zakončené prostou bází, méně často bývají vyvinuty i trojúhelnikovité plošky hexagonální pyramidy. Dále také zrnité, kompaktní i radiálně paprsčité agregáty (tzv. berylová slunce).

Beryl patří mezi cyklosilikáty, základ jeho struktury je tvořen šestičetnými cykly SiO4 tetraedrů. Uvnitř těchto cyklů se nachází volné prostory, kam může vstupovat Na, Cs, CO2 a další prvky či jednoduché molekuly. Substitucí Sc za Al vzniká minerál bazzit, komplexní substitucí Li za Be a Cs za vakanci vzniká pezzottait.

Vlastnosti

Odrůdy

Různé odrůdy syntetického berylu

Podobné minerály

Parageneze

Získávání

Beryl se získává z pegmatitů, můžeme ho nalézt i na povrchu, při sesuvech půdy na příkrých pohořích, ale na povrchu spíše nalezneme jeho odrůdy (akvamarín)

Využití

Obecný beryl jako zdroj berylia pro výrobu lehkých slitin. Barevné odrůdy v klenotnictví jako drahý kámen (fasetové brusy, kabošony). Čiré odrůdy se ve starověku brousily do optických čoček a používaly jako brýle (beryl císaře Nerona).

Naleziště

Výskyt řídký.

Odkazy

Reference

  1. O.V. Yakubovich, I.V. Pekov, I.M. Steele, W. Massa, N.V. Chukanov (2009): Alkali Metals in Beryl and Their Role in the Formation of Derivative Structural Motifs: Comparative Crystal Chemistry of Vorobyevite and Pezzottaite. Crystallography Reports, Vol. 54, No. 3, pp. 399–412.

Externí odkazy