Boulogne-sur-Mer | |
---|---|
![]() Celkový pohled. Vlevo vzadu maják, vpravo hradní věž. | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°43′35″ s. š., 1°36′53″ v. d. |
Nadmořská výška | 0–110 m n. m. |
Stát | ![]() |
Region | Hauts-de-France |
Departement | Pas-de-Calais |
Arrondissement | Boulogne-sur-Mer |
Kanton | Boulogne-sur-Mer-1 Boulogne-sur-Mer-2 |
![]() | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 8,42 km² |
Počet obyvatel | 40 910 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 4 858,7 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Frédéric Cuvillier |
Oficiální web | www |
mairie | |
PSČ | 62200 |
INSEE | 62160 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boulogne-sur-Mer [buloň syr mér] je přístavní město v severní Francii, v departementu Pas-de-Calais, na pobřeží Lamanšského průlivu a asi 25 km jihozápadně od Calais. Město je největší rybářský přístav ve Francii.
V roce 2016 mělo město 41 669 obyvatel, celá metropolitní oblast kolem 135 tisíc obyvatel.
Keltský přístav se nazýval Gesoriacum, Římané jej nazývali Portus Itius nebo Portus Britannicus a na vyvýšeném místě postavili město, které nazvali Bononia tj. Boloňa. Při přípravě výpravy do Británie dal na tomto strategickém místě císař Caligula postavit maják. Od 4. století se městu říkalo prostě Bononia a sloužilo jako hlavní přístav pro plavby do Británie a domovský přístav flotily classis Britannica. Vedlo sem několik římských silnic, které Bononii spojovaly s Kolínem nad Rýnem (Via Belgica) a dalšími městy.
Ve středověku bylo město a hrad sídlem hraběte a Balduin II. Flanderský († 918) postavil na návrší hrad, který jeho potomci ve 13. století přestavěli na zámek. Za Křížových válek se Balduin z Boulogne jako Balduin I. Jeruzalémský (1060–1118) stal prvním jeruzalémským králem. V roce 1097 převzal město Tarsus, kde si s pomocí buloňských pirátů vybudoval vlastní posádku. Na pozvání knížete Thorose z Edessy, který ho přijal za syna, se vydal se svým vojskem dál na východ a roku 1098 se stal prvním hrabětem z Edessy.
Raně středověká bazilika Panny Marie se stala tak oblíbeným poutním místem, že král Filip V. dal u Paříže postavit jeho kopii "Malou Boulogne", dnešní Boulogne-Billancourt. Anglický král Jindřich VIII. Tudor s podporou císaře Karla V. v roce 1544 Boulogne oblehl a dobyl, teprve roku 1550 se město vrátilo do francouzského království. V letech 1567–1801 bylo Boulogne sídlem biskupa.
Roku 1801 zaútočil admirál Horatio Nelson na francouzské loďstvo v Boulogne bez úspěchu a téhož roku bylo mezi Anglií a Francií vyjednáno příměří. Roku 1804 chystal císař Napoleon Bonaparte tažení do Anglie a shromáždil zde armádu 150 tisíc mužů, když mu ale o rok později Rakousko vyhlásilo válku, musel ji přesunout k Dunaji.
Město je významné pro esperantské hnutí, protože se v něm roku 1905 konal první esperantský kongres. Při příležitosti tohoto kongresu byla přijata Buloňská deklarace, která nese název města a definuje základní principy esperantismu.
Počet obyvatel
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boulogne-sur-Mer na německé Wikipedii.