Carl Ferdinand Cori
Narození5. prosince 1896
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. října 1984 (ve věku 87 let)
Cambridge
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Místo pohřbeníHřbitov Mount Auburn
BydlištěSpojené státy americké
Alma materNěmecká univerzita v Praze
Lipská univerzita
Univerzita Karlova
Lékařská fakulta Německé univerzity v Praze
Povoláníbiochemik, lékař, chemik a výzkumník
ZaměstnavateléWashingtonova univerzita
Washingtonská univerzita
Harvardova univerzita
Ocenění
Nábož. vyznáníkatolicismus
ChoťGerty Coriová (1920–1957)
RodičeCarl Isidor Cori
Příbuzní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Ferdinand Cori (5. prosince 1896 Praha[1]20. října 1984 Cambridge, Massachusetts, Spojené státy) byl americko-český biochemik, vědec a pedagog německé národnosti. V roce 1928 získal státní občanství USA. V roce 1947 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.[2] Spolu s ním cenu obdrželi také jeho manželka Gerty Coriová a fyziolog Bernardo Houssay.[3]

Mládí a studium

[editovat | editovat zdroj]
Rodný dům s pamětní deskou Carla Ferdinanda Coriho

Carl Ferdinand Cori se narodil v Praze na Novém Městě v Salmovské ulici čp. 1693/II, č.o. 6 jako nejstarší ze tří dětí v rodině právníka, zoologa a universitního pedagoga JUDr. Carla Isidora Coriho, který byl profesorem zoologie na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze,[4] a akademičky Marie Luisy Coriové (* 1875),[p 1] roz. Lippichové. Od roku 1898 do 1914 žil s rodiči v Terstu (zde se otec stal ředitelem zoologické a výzkumné stanice), absolvoval tamní gymnázium a v roce 1914 byl přijat ke studiu na Lékařské fakultě německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Během studia byl v roce 1917 povolán do rakouské armády a sloužil na italské frontě I. sv.války v lyžařských oddílech a ve zdravotnickém sboru (v Terstu zařídil laboratoř). Po skončení války v roce 1918 pokračoval v Praze ve studiu.[2]

Na fakultě se seznámil se studentkou Gertou Theresou Radnitzovou a jejich společné zájmy již zde vedly k výzkumné práci i publikování. Studium oba ukončili promocí v oboru medicíny s titulem MUDr. (doctor medicinae universae) a ještě v témže roce 1920 odjeli do Vídně, jednak kvůli problémům, které v Praze vznikaly z židovského původu Gerty Radnitzové a nežidovského původu Carla Coriho, také i proto, že tehdejší pražská společnost ještě neuměla přijímat a uznávat ženu jako vědkyni. Ve Vídni, také proti vůli svých rodičů, v srpnu 1920 uzavřeli sňatek a plánovali zůstat v metropoli Rakouska a pracovat tam natrvalo.

Praxe a výzkum

[editovat | editovat zdroj]

Carl Cori začal ve Vídni jako asistent 1. lékařské kliniky a ústavu farmakologie vídeňské univerzity (1920–1921), potom byl asistentem v ústavu farmakologie univerzity ve Štýrském Hradci (Graz) (1921). Byl zde také vyzván ke spolupráci s vědcem Otto Leowim (1873–1961); studovali vliv nervu vagus na srdeční činnost; za tuto práci obdržel O.Loewi Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství 1936. Manželka Gerta pracovala jako lékařka ve vídeňské dětské nemocnici (1920–1922).

Carlu Corimu bylo nabídnuto místo ve Státním ústavu pro výzkum zhoubných onemocnění v Buffalu v USA. Vzhledem k velmi špatným existenčním a pracovním podmínkám v Rakousku se manželé Coriovi rozhodli odejít do USA.

Manželé C. a G. Cori v laboratoři (USA)

V USA

[editovat | editovat zdroj]

Carl Cori odjel (1922) do Ameriky a ve Státním ústavu (the State Institute for the Study of Malignant Diseases) v Buffalu (stát New York) nastoupil na místo biochemika (1922–1931).[2] Za půl roku přijela a nastoupila i Gerta Coriová. Mají nesmírnou zásluhu ve výzkumech v biochemii a v medicíně – během společné práce se mj. zaměřili na metabolismus sacharidů v živočišném organismu, fyziologické přeměny sacharidů, v roce 1929 objevili průběh katalytické konverze glykogenu, který byl pojmenován po nich (Coriho cyklus). Věnovali se regulační úloze hormonů insulinu a adrenalinu. Prokázali glykolysu v nádorových buňkách. V odborném lékařském názvosloví se všeobecně používají pojmy CORI ester – glukoso-1-fosfát; pojmem CORI disease se označují jednotlivé poruchy v metabolismu glykogenu. V roce 1931 Carl přijal zaměstnání na Lékařské fakultě Washingotonovy univerzity v Saint Louis (stát Missouri) a stal se profesorem farmakologie; v roce 1942 profesorem biochemie. Na Washingotonově univerzitě působil do roku 1966, kdy odešel (z funkce vedoucího oddělení biochemie) do důchodu a přestěhoval se do Cambridge ve státě Massachusetts. Zde v laboratořích Massachusetts General Hospital ještě prováděl výzkumy v oblasti genetiky. V letech 1966–1984 byl aktivní jako hostující profesor biochemie místní Harvardovy univerzity a vedoucí biochemické laboratoře Massachusettské všeobecné nemocnice

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]
Pamětní deska C. Coriho -odhalena v Praze roku 2000

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. Otec Marie Lippichové, Carl (Franz Ferdinand) Lippich (1838–1913) byl profesorem matematické (teoretické) fyziky na Německé univerzitě v Praze. Toto místo po něm převzal Albert Einstein, od dubna 1911 do léta 1912 a byl jmenován přednostou Ústavu teoretické fyziky Karlo-Ferdinandovy univerzity
  2. – hvězda na Chodníku slávy
  3. Carl Thomas Cori, Dr.,PhD.-jediný syn manželů Coriových Narodil se v r.1936. v Saint Louse (USA); absolvent Harvardovy univerzity – biochemie; výzkumný a vědecký pracovník. Žije v St.Louis

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv. Apolináře na Starém Městě pražském
  2. a b c Nobelovy ceny neznámé II.: Carl Cori. vedavyzkum.cz [online]. 2023-09-22 [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. 
  3. The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1947. NobelPrize.org [online]. [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Archiv hl. m. Prahy, Pobytová přihláška rodiny

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]