Centre Georges Pompidou
Centre Pompidou v panoramatu Paříže
Účel stavby
galerie
Základní informace
Sloh	high-tech architektura
Architekti	Richard Rogers a Renzo Piano
Výstavba	1977
Pojmenováno po	Georges Pompidou
Poloha
Adresa	Quartier Saint-Merri, Francie Francie
Ulice	Place Georges-Pompidou
Souřadnice	48°51′38,31″ s. š., 2°21′8,08″ v. d.
Další informace
Web	Oficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Centre Georges Pompidou [sántr žorž pompidú], plným názvem Centre national d'art et de culture Georges-Pompidou, zkráceně Centre Pompidou a hovorově také Beaubourg [bóbúr] je kulturní centrum a galerie moderního umění ve 4. okrese francouzské metropole Paříže, nedaleko bývalé tržnice Halles. V Centru sídlí mimo jiné i Musée national d'art moderne (Národní muzeum moderního umění). Nejbližší stanice metra jsou Rambuteau a Les Halles. Od roku 2010 funguje v Metách pobočka, Centre Pompidou-Metz, od roku 2015 pobočka ve španělské Malaze.

Historie

Moderní kulturní centrum vzniklo v letech 1972 až 1977 na popud francouzského prezidenta Georgese Pompidoua. Mezinárodní architektonické soutěže na architektonický návrh se zúčastnilo kolem 700 architektů z 50 zemí světa. Výběrové řízení vyhrála britsko-italská dvojice architektů Richard Rogers a Renzo Piano. Na projektu se podílel též architekt Jan Kaplický. Stavba, která podle jejich návrhu vznikla, stála téměř 1 miliardu franků a vyvolala mnohé diskuze u odborníků i široké veřejnosti. Postupem času se však Centrum stalo jednou z hlavních pařížských atrakcí a v roce 2013 mělo 5,2 milionu návštěvníků, z toho 3,75 milionu navštívilo muzeum.

Popis budovy

Moderně působící sedmipodlažní skleněný palác o délce 166 metrů, šířce 60 metrů a výšce 42 metrů stojí na ploše 7 500 m², celková podlahová plocha měří 103 305 m²..Nosná ocelová konstrukce budovy je vysunuta na vnější fasády a připomíná zapomenuté lešení, takže vytváří velmi netradiční vzhled této budovy. Díky tomu je ovšem celý vnitřek budovy volný, bez pilířů a opěr. Komunikace a rozvody jsou vedeny vně budovy různobarevně odlišeným potrubím, jehož barevnost není náhodná, ale rozlišuje jeho funkci. Modré je klimatizační potrubí, vodovodní je zelené, žluté je elektrické vedení a červená je určena pro výtahy, eskalátory atd. Bílé trubky jsou větrání podzemních prostor.

Vnitřní prostory

Uvnitř se nacházejí výstavní prostory, knihovna, muzeum moderního umění, obchody, kavárny, kinosály a další prostory s velkými možnostmi využití. Ve 4. a 5. podlaží vystavuje Muzeum moderního umění díla předních umělců 20. století, jako byl Pablo Picasso, Marcel Duchamp, Vasilij Kandinsky, Joan Miró, Jackson Pollock a mnozí další.

Ze sbírek muzea

Obrazy

• 
  Henri Rousseau, Dvorek se slepicemi, 1896-1898
• 
  Henri Rousseau, Malíř a jeho model, 1900-1905
• 
  Robert Delaunay, Na břehu Yèvre, 1903
• 
  Robert Delaunay, Kolotoče, 1922
• 
  Alexej von Jawlensky, Byzantská žena, 1913
• 
  Juan Gris, Housle a sklenice, 1913
• 
  Juan Gris, Harlekýn s kytarou, 1919
• 
  Vasilij Kandinskij, Malba na světlém pozadí, 1916
• 
  Vasilij Kandinskij, Důraz na růžovou, 1926
• 
  Vasilij Kandinskij, Žlutá modrá červená, 1935
• 
  Kazimir Malevič, Běžící muž, 1931
• 
  Paul Klee, Přístav s plachetnicemi, 1937
• 
  Piet Mondrian, New York City, 1942

Design

• 
  Sophie Taeuber-Arp, Dadaistická tapiserie, 1920
• 
  Ludwig Mies van der Rohe, Židle MR 10, 1927
• 
  Jean Prouvé, Lehké křeslo Antony, 1955
• 
  Philippe Starck, Židle Costes, 1981
• 
  Ronald-Cecil Sportes, Židle Sum up, 1982
• 
  Shiro Kuramata, Křeslo Miss Blanche, 1989

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Centre Georges Pompidou na anglické Wikipedii.

Literatura

• Masterpieces from the Centre Pompidou, Centre Pompidou, Paris 2017, ISBN 978-2-84426-807-5

Související články

• Galerie umění
• Umění 20. století
• Centre Pompidou-Metz

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Centre Georges Pompidou na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky (francouzsky)