Cumberland je historická oblast na severozápadě Anglie, do roku 1974 byl jedním z tradičních hrabství. Měl rozlohu 3938 km² a zhruba 300 000 obyvatel, hlavním městem bylo Carlisle.
O Cumberlandu se poprvé zmiňuje Anglosaská kronika v roce 945. Oblast byla předmětem sporů mezi Anglií a Skotskem, definitivně ji k Anglii připojila až Smlouva z Yorku roku 1237. V roce 1889 byl Cumbrland ustanoven administrativním hrabstvím a při reformě územního členění Anglie v roce 1974 byl spojen s Westmorlandem do nového hrabství Cumbria.
Cumberland je hornatý a na anglické poměry řídce osídlený kraj, nachází se zde nejvyšší anglická hora Scafell Pike (978 m). V Cumberlandu leží Lake District, největší anglický národní park.
Okresy Cumberlandu a počet obyvatel podle sčítání 1971: