Eric Voegelin
Rodné jménoErich Hermann Wilhelm Vögelin
Narození3. ledna 1901
Kolín nad Rýnem
Úmrtí19. ledna 1985 (ve věku 84 let)
Palo Alto
Alma materVídeňská univerzita
Povolánípolitolog, filozof, vysokoškolský učitel, historik a sociolog
ZaměstnavatelMnichovská univerzita
OceněníGuggenheimovo stipendium (1950)
Nábož. vyznáníkatolicismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eric Voegelin (narozen jako Erich Vögelin 3. ledna 1901, Kolín nad Rýnem19. ledna 1985 Palo Alto, Kalifornie) byl německo-americký konzervativní[zdroj?] politický filosof.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Voegelin vyrostl a studoval ve Vídni, kde mezi jeho učiteli byl také Hans Kelsen a Othmar Spann. Po studijních pobytech v USA a ve Francii zde roku 1928 promoval a začal přednášet politickou teorii na právnické fakultě. Po obsazení Rakouska roku 1938 emigroval přes Švýcarsko do USA, kde roku 1944 získal občanství. Učil na různých amerických univerzitách, v letech 1942-1958 na Louisiana State University v Baton Rouge. V letech 1958-1968 byl profesorem na univerzitě v Mnichově a po emeritování se vrátil do USA, kde působil na Hooverově ústavu při Stanfordově univerzitě. Mezi jeho celoživotní přátele patřili Friedrich Hayek, Leo Strauss či Alfred Schütz.

Myšlení a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Ústředním tématem Voegelinova myšlení byla otázka řádu ve společnosti, vyostřená zkušeností nacismu a holocaustu. Voegelin byl neobyčejně všestranný myslitel, který chápal politickou teorii jako celek humanitních a společenských věd od historie po psychologii a teologii. Jejím tématem je zkoumání řádu v historických i současných společnostech a jeho chápání lidmi. Voegelin rozlišoval tři druhy společenského řádu (či „pravdy“): kosmologickou pravdu orientálních říší, antropologickou pravdu antického Řecka a soteriologickou pravdu křesťanství. Konkrétní řád určité společnosti je podle něho výrazem převládajícího chápání této pravdy v dané společnosti.

Každý řád se zakládá na lidském vztahu k transcendenci, jehož vrcholem byla kombinace antropologického a křesťanského řádu v Římské říši starověku a středověku. Od 16. století podléhá tento řád erozi působením sil, které se nechtějí spokojit s postavením člověka někde mezi živočichem a Bohem (Aristotelés), ale chtějí vlastními silami přivodit spásu a konečný ráj na zemi.

Vyvrcholení těchto sil spatřoval Voegelin v totalitních hnutí dvacátého století. Ta se nejprve snažil vyložit jako "politická náboženství" (viz jeho stejnojmennou knihu z r. 1938). Totalitní ideologie vstupují na uprázdněné místo po náboženství; slibují spásu a spravedlivou společnost pod vedením svých vůdců, představují své utopie a strhují lid svými rituály. Totalitní státy tak mohou vypadat jako překonání sekularizace, jako návraty do dávné minulosti, ve skutečnosti jsou to podvodné pokusy ideologií zaujmout místo na domnělém „konci dějin“ a tak diktovat jejich celkový smysl.

V padesátých letech termín "politická náboženství" opustil a totalitní hnutí se snažil pochopit jako projev gnóze; řadu politických myslitelů od Hegela po současnost nazýval gnostiky. Po Kelsenově kritice a diskusi s Alfredem Schützem a Leo Straussem i od tohoto úzu ustoupil a sahal k obecnějším označením typu "pneumatopatologie".

Voegelin byl často kritizován pro svůj politický konzervatismus, na druhé straně mu křesťanští myslitelé vytýkají, že ho vůbec nezajímala historická skutečnost křesťanského zjevení a postava Ježíše Krista. Jeho „křesťanství“ je pouze myšlenka a v jeho vlastní terminologii tedy také gnóze.[1]

Dílo a působení

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní díla Ericha Voegelina:

Voegelinovo dílo, založené na mimořádně širokých historických i filosofických znalostech, nenašlo přímé pokračovatele, jeho pojetí „politických náboženství“ se však velmi rozšířilo a ovlivnilo řadu významných politických myslitelů. Sebrané spisy vyšly v 34 svazcích a Voegelinovu dílu se věnují univerzitní střediska v Mnichově, v Gentu, v Manchesteru a na Louisiana State University.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

Tento článek je založen z velké části na informacích z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.

  1. E. Peppe, Voegelin´s Fascination. www.intellectualconservative.com [online]. [cit. 2008-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]