Poloha
Obec se nachází ve východní části okresu Rimavská Sobota na zvlněném terénu. Její intravilán je ohraničený na jedné straně Valickou dolinou a na straně druhé Kalošským potokem (od vlastního jména Kalysa) pojmenovaném podle sousední vesnice Kaloše.
Dějiny
Figa je velmi stará usedlost, kterou již v 11. století založila rodina Fügeiovců (Figeiovců), po které byla pojmenována. Historické záznamy byly často překládány do maďarštiny jako Fuge, Alsó Fuge, ale i do latiny jako Fyghe, Felseo. Rodina Figeiovcov dostala toto území jako odměnu za své služby od krále Štěpána I. a tato práva se dědily z pokolení na pokolení. Figeľa byl pravděpodobně hradsky jobagión, tedy člověk, který za udělené majetky vykonává vojenskou a strážní službu. V 13. století se jobagióni staly jádrem nově vzniklé uherské šlechty - zemany. Podle dochované listiny z roku 1247 celé území Valickej doliny a tedy i obec Figa v 11. - 13. stol. patřilo ke královskému hradu Gemer. V roce 1244 se rodina Figeiovcov natolik rozrostla, že vznikla Horní (maďarsky Felső Füge) a Dolní Figa (v maďarštině Alsó Füge), která později zanikla. Její potomci zakládali další nové vesnice i v blízkém okolí obce.
V minulosti byl tento kraj místem migračních přesunů, tureckých nájezdů, zmítaný změnami v politicko-společenské situaci, což se projevilo nejen přísunem nových jazykových prvků do řeči lidí, ale také v pojmenovávání svého okolí.
Původ terénních názvů (tzv. Toponym) lze hledat v historických listinách, mapách a také v paměti obyvatel, i když tyto informace jsou značně mytologizované. Dalším zdrojem výzkumu by mohla být kronika obce, která se však ztratila už v roce 1967. Poslední Urbárska mapa, která v sobě zahrnuje původní pojmenování terénu se zachovala z roku 1877 (Okresní geodézie, Rimavská Sobota). Ve srovnání s nejnovější mapou z roku 1964 došlo k obrovské minimalizaci toponym.
Slovensko
multimediální obsah na Commons