fluorid uranylu | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Fluorid uranylu |
Anglický název | Uranyl fluoride |
Německý název | Uranylfluorid |
Sumární vzorec | UO2F2 |
Vzhled | světle žlutá, nazelenalá pevná látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 13536-84-0 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 236-898-8 |
PubChem | 6432077 |
SMILES | O=[U+2]=O.[F-].[F-] |
InChI | InChI=1S/2FH.2O.U/h2*1H;;;/q;;;;+2/p-2
Key: KCKICANVXIVOLK-UHFFFAOYSA-L |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 308,02 g/mol |
Teplota tání | 300 °C (rozkládá se) |
Teplota varu | sublimuje |
Rozpustnost ve vodě | 64,4 g/100 g |
Bezpečnost | |
H-věty | H300, H330, H373, H411 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fluorid uranylu je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem UO2F2.
Fluorid uranylu vzniká hydrolýzou fluoridu uranového:
Lze jej také připravit fluorací oxidu uranového:[1]
Fluorid uranylu je radioaktivní světle žlutá, nazelenalá pevná látka, intenzita barvy se mění.[2][3] Fluorid uranylu je velmi rozpustný ve vodě a je hygroskopický. Podle rentgenové krystalografie jsou uranylová centra (UO 2+
2 ) zaplněny šesti fluoridovými ligandy.[4] Při teplotě nad 300 °C se fluorid uranylu rozkládá v závislosti na teplotě a tlaku kyslíku na fluorovodík, oxid uranový nebo oxid uraničito-uranový (U3O8). Fluorid uranylu je toxický, kvůli přítomnosti fluoridových iontů, žíravý a nebezpečný při vdechování, či požití.[5]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Uranyl fluoride na anglické Wikipedii a Uranylfluorid na německé Wikipedii.