General Electric F101 je americký vojenský turbodmychadlový motor s přídavným spalováním pohánějící strategické bombardéry United States Air Force Rockwell B-1 Lancer. Jednalo se o první turbodmychadlový motor s přídavným spalováním zkonstruovaný společností General Electric.[1] Při plném výkonu přídavného spalování typ dosahuje maximálního tahu až 130 kN (30 000 lbf).
Vznik a vývoj
F101 byl vyvinut speciálně pro program Advanced Manned Strategic Aircraft, z něhož posléze vzešel typ B-1A, a v letech 1970 až 1981 sloužil k pohonu jeho čtyř prototypů, a ačkoliv vývoj projektu byl v roce 1977 oficiálně zrušen, program letových zkoušek pokračoval i poté a koncernu General Electric byla udělena zakázka na vývoj varianty F101-102. Ta od roku 1984 poháněla verzi B-1B, do služby zařazenou v roce 1986. Čtyři motory F101 přispěly B-1B k získání celkem 61 světových rekordů v rychlosti, nosnosti a doletu.
General Electric F110 je variantou pro pohon stíhacích letounů odvozenou od F101, která byla zkonstruována díky datům získaných počátkem 80. let 20. století testováním letounu F-16 Fighting Falcon s nainstalovaným motorem F101. Typ F101 se také stal základem úspěšné série motorů CFM56, určené pro použití v oblasti civilního letectví.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku General Electric F101 na anglické Wikipedii.
- ↑ Model F101 [online]. GE Aviation [cit. 2019-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Gas Turbine Engines. Aviation Week & Space Technology. 2009, s. 118. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
.jpg)
