Giuseppe (Gioseffo) Carcani, také Carcano, (1703^? Crema – 1779^? Piacenza) byl italský varhaník a hudební skladatel.

Život

O hudebních začátcích Giuseppe Carcaniho není nic známo. První zpráva o jeho osobě pochází z roku 1739, kdy vystřídal Johanna Adolfa Hasse na místě kapelníka Nemocnice pro nevyléčitelně nemocné v Benátkách (Ospedale degli Incurabili di Venezia). 4. září 1744 získal stejné postavení v katedrále v Piacenze (Cattedrale di Santa Maria Assunta e Santa Giustina). Toto místo zastával až do své smrti.

Od roku 1744 do roku 1760 byl také ředitelem kůru v chrámu Chiesa di San Giovanni in Canale a stal se významnou hudební osobnosti u parmského dvora. Předsedal v různých veřejných i soukromých hudebních funkcích. Nebyl však příliš oblíben u parmského ministra Guillaume du Tillot, a to natolik, že v roce 1760 nařídil, aby Giuseppe Carcani byl nahrazen v funkci hudebního ředitele Congregazione di Sant'Alessandro Carcaniho svým synem Giacomem.

Dílo

Carcani byl velmi plodným skladatelem. Komponoval nejen chrámovou a instrumentální hudbu pro potřeby chrámové a pro potřeby parmského dvora, ale je i autorem několika oper, které se hrály i v Benátkách, Veroně a v Miláně.

Opery

• Demetrio (libreto Pietro Metastasio, 1742, Crema, Teatro civico)
• Ambleto (libreto Apostolo Zeno a Pietro Pariati, 1742, Benátky, Teatro San Angelo)
• Alcibiade (libreto Gaetano Roccaforte, 1746, Benátky, Teatro S. Cassiano)
• Artaserse (libreto Pietro Metastasio, 1748, Piacenza, Teatro Ducale della Cittadella)
• Alcuni avvenimenti di Telemaco figliuolo d'Ulisse, re d'Itaca (libreto Guido Riviera, 1749, Piacenza, Regio Ducal Teatro)
• Il Trigrane (libreto Carlo Goldoni, 1750, Milán, Teatro Regio Ducale)
• Arianna e Teseo (libreto Pietro Pariati, 1757, Piacenza, Regio Ducal Teatro)
• L'Eumene (1757, Brescia, Teatro dell'Accad. degli Erranti)
• Olimpiade (libreto Pietro Metastasio, 1757, Mantova, R. D. Teatro Vecchio)

Vokální hudba světská

• La concordia del tempo con la fama (cantata per 7 voci e strumenti, 1740, Benátky)
• Il trionfo della gloria (cantata per 4 voci, coro e strumenti, slova B. Giovanazzi, 1745, Piacenza)
• Serenada per 4 voci, coro e strumenti (1749, Piacenza)
• Nò, nò, credilo, Clori (cantata per 1 voce e strumenti)

Duchovní hudba

• Giuditta figura di Cristo, di Maria e della Chiesa (oratorium, 1745, Foligno)
• Santa Barbara (oratorium, 1760, Benátky)
• Pastorale per la natività di Gesù Cristo (oratorium, Benátky)
• Cum invocarme per 4 voci e strumenti
• Gloria in excelsis per 4 voci e strumenti
• Laudate pueri per 4 voci e strumenti
• Nisi Dominus per 3 voci e strumenti
• 35 motet

Instrumentální hudba

• Sinfonia per 2 violini e basso (1747)
• Sinfonia
• Sonata a 3 per 2 flauti e basso (1750 ca.)
• Sonata in 3 parti per 2 violini e basso continuo (1760 ca.)
• Quintetto in sol magg. per 2 flauti/violini, 2 corni e basso continuo
• Concertino notturno per 2 violini e basso continuo
• Movimento in fa magg. per clavicembalo (1746)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giuseppe Carcani na italské Wikipedii.

Literatura

• G. Carpani, Le Haydine (Milano, 1812)
• F. Caffi, Storia della musica sacra nella già cappella ducale di S. Marco (Venezia, 1850)
• F. Torrefranca, Le sinfonie dell'imbrattacarte: G. B. Sammartini, Rivista Musicale Italiana, pp. 20-22 (1913-5)
• F. Bussi, Panorama musicale piacentino (Piacenza, 1955)
• F. Bussi, Alcuni maestri di cappella e organisti della cattedrale di Piacenza (Piacenza, 1956)
• S.H. Hansell, Sacred Music at the Incurabili in Venice at the Time of J.A. Hasse, Journal of the American Musicological Society, vol. XXIII, pp. 282–301 e 505-21 (1970)
• G. Fiori, Notizie biografiche di musicisti piacertini dal '500 al '700, Bollettino storico piacertino, vol. LXXIV, pp. 187–8 (1979)
• O. Mischiati, L'organo di S. Maria di Campagna a Piacenza (Piacenza, 1980)

Externí odkazy

• Carcani v italském biografickém slovníku (italsky)
• Seznam oper (německy)
• Libreta Carcaniho oper (italsky)
• Hudební ukázka