| H-System | |
|---|---|
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 1993 |
| Datum zániku | 1997 |
| Osud | konkursní řízení |
| Zakladatel | Ing. Petr Smetka |
| Adresa sídla | Ostrovského 253/3, Praha, 150 00, Česko |
| Charakteristika firmy | |
| Rozsah působení | výstavba levných rodinných domů |
| Oblast činnosti | stavební průmysl |
| Poznámky | kauza od 90. let 20. století |
| Identifikátory | |
| IČO | 60192291 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
H-System byl v letech 1993–1997 stavební projekt společnosti H-SYSTEM a.s., jenž zkrachoval. Sliboval výstavbu levných bytů a rodinných domů v obcích Horoměřice, Statenice, Lichoceves a Velké Přílepy severozápadně od Prahy. První zákazníci (asi 30) skutečně levné bydlení získali, většina (asi 1000) však ne. Společnost v roce 1997 kvůli špatnému finančnímu vedení zkolabovala a o rok později padla do konkursu. Konkursní podstatu tvořily zejména stavební pozemky o výměře větší než 1 milion m² a nedostavěné domy. Do konkursu bylo přihlášeno přes 500 pohledávek v celkové výši přesahující 2 mld. Kč.[1]
Přes 700 podvedených klientů po kolapsu H-Systemu vstoupilo do Stavebního bytového družstva Svatopluk (SBD), které se ještě před prohlášením konkursu snažilo o dokončení celého projektu H-Systemu. Následně získalo od prvního správce konkursní podstaty JUDr. Karla Kudláčka písemné povolení, aby rozestavěné domy v Horoměřicích a ve Velkých Přílepech dokončilo a zamezilo tak zničení majetku v konkursní podstatě vlivem povětrnostních podmínek. Ve Velkých Přílepech si klienti (až na jednu výjimku) domy následně z konkursní podstaty vykoupili, protože jim bylo z ceny odečteno jejich zhodnocení dostavbou. Horoměřickým klientům byla dána možnost odkupu v roce 2021, avšak za tržní ceny dle znaleckých posudků. Klienti tak mají fakticky potřetí zaplatit za byty, ve kterých bydlí od roku 2000.
Společnost se na trhu objevila v roce 1993, kdy spustila reklamní kampaň na levné bydlení. Každý ze stovek zákazníků zaplatil v průměru milión korun. Vedení H-Systemu následně začalo převádět peníze na další firmy, které ovládalo, či s jejich pomocí splácelo dluhy. Teoreticky měli klienti své domy obdržet do 2 až 3 let od podepsání smlouvy, ale na podzim roku 1997 firma zkrachovala. Firma za dobu své existence stihla dokončit asi jen 34 rodinných domků. Vedení společnosti v čele s Ing. Petrem Smetkou mělo blízké vztahy s politiky z ODS (zejm. Ivanem Kočárníkem) a ČSSD (zejm. Miroslavem Šloufem).[2]
V roce 1999 bylo zahájeno stíhání pachatelů. V roce 2004 byl hlavní viník Petr Smetka (nar. 3. dubna 1959) pravomocně odsouzen za podvod, poškozování věřitele a zpronevěru na 12 let [3][4] a další dva obvinění dostali podmíněný trest. V roce 2012 byla Smetkovi zamítnuta žádost o podmíněné propuštění. V lednu 2013 soud po 14 letech zastavil stíhání dalších tří obviněných, zatím nepravomocně odsouzených k podmínečnému trestu, pro neúměrnou dobu trestního řízení na základě amnestie prezidenta republiky, která se týká trestních řízení delších než 8 let s trestní sazbou do 10 let.[5]
V roce 2000 bylo zahájeno trestní stíhání dvou představitelů SBD Svatopluk, kteří byli v roce 2004 odsouzeni k podmíněným trestům za poškozování věřitele.[6][7] Odsouzení předsedy a místopředsedy SBD Svatopluk neslo známky justičního omylu.[8]
Celkem bylo projektem poškozeno 1160 rodin ucházejících se o byty.[9]
V roce 1998 v reakci na vyhlášení konkursu na společnost H-System vzniklo Stavební bytové družstvo Svatopluk, do kterého v té době vstoupilo 750 podvedených klientů vytunelované firmy, tedy většina. SBD Svatopluk tak zastupuje cca 1/4 pohledávek věřitelů.[10] SBD Svatopluk se dohodlo s prvním správcem konkursní podstaty H-Systemu na záchranném plánu dostavby v lokalitách zkrachovalého projektu a pod státním dozorem investovalo do dostaveb 220 milionů korun, dohromady postavilo 130 domů a bytů. Předběžnou dohodu však zamítl konkursní soud dle tehdejších platných právních předpisů.[10] Konkursní soud následně odvolal správce konkursní podstaty, který smlouvu uzavřel.[10] O nedostavěné objekty a pozemky projevilo zájem v roce 1999 také občanské sdružení Maják s nabídkou o cca polovinu vyšší než nabídlo SBD Svatopluk.[10]
Do konkursu bylo přihlášeno přes 500 pohledávek v celkové výši přesahující 2 mld. Kč, když největší je pohledávka společnosti Global Financial Restructuring Czech ve výši 1 076 mil. Kč., která uplatňuje původní pohledávku Komerční banky.[1][7] Druhým největším věřitelem s pohledávkou ve výši 453 mil. Kč je SBD Svatopluk.[1] V roce 2011 bylo rozhodnuto o částečném uspokojení pohledávek věřitelů, když jim bylo vyplaceno celkem 140 mil. Kč (asi 6,8 % výše pohledávek).[1]
Ve Velkých Přílepech, kde šlo o rodinné, nikoliv bytové domy, stačili lidé do konce roku 2012 své nemovitosti odkoupit, pouze jeden dům byl prodán podle tvrzení mluvčího SBD Svatopluk bez vědomí jeho obyvatel za pětinovou hodnotu společnosti CIB Property.[11]
55 takto dostavěných domů v Horoměřicích podle záměru správkyně konkursní podstaty ohlášeného na podzim 2012 mělo být vydraženo, takže obyvatelům hrozilo, že pokud za své domy v dražbě nezaplatí, přijdou o ně. V době krachu H-Systemu byly z některých domů v Horoměřicích vybudovány jen základové desky, do dražby však byly zahrnuty celé domy dobudované nákladem SBD Svatopluk. Cena nedostavěných domů i s pozemky byla podle SBD Svatopluk zhruba 25 milionů Kč, po dostavbě 122 milionů Kč, vyvolávací cena v dražbě byla 62 milionů Kč. Lidé v Horoměřicích v letech 2010 a 2012 nevyužili nabídky správkyně konkursní podstaty Ištvánkové k odkupu nemovitostí v přímém prodeji mimo dražbu podle znalecky odhadnutých cen s možností odečtení zhodnocení.[11] SBD Svatopluk dnes nemá své zástupce ve věřitelském výboru. SBD uvádí, že přišlo se solidní nabídkou odkupu nemovitostí, ale správkyně konkursní podstaty tvrdí, že nabídka byla tak nízká a nekvalitně zpracovaná, že ji věřitelský výbor odmítl.[11] Městský soud v Praze nejprve vyhověl žalobě správce konkursní podstaty JUDr. Josefa Monsporta (nar. 18. 3. 1958), který požadoval, aby se 60 bytů v Horoměřicích stalo součástí konkursní podstaty a obyvatelé je vyklidili. Vrchní soud v Praze však jeho rozhodnutí zrušil a vrátil případ k rozhodnutí městskému soudu. Klíčové pro toto rozhodnutí bylo svědectví Karla Kudláčka, prvního správce konkursní podstaty, který potvrdil, že dostavba proběhla s jeho souhlasem. 8. ledna 2015 Městský soud v Praze prostřednictvím soudkyně Nataši Reichlové žalobu Josefa Monsporta zamítl. Soudkyně konstatovala, že kdyby nemovitosti nebyly dostavěny, zimu by bývaly nepřežily a dnes by se nebylo o co soudit. Josef Monsport to označil za rozhodnutí poškozující zájmy drtivé většiny ostatních klientů H-Systemu, kteří nebydlí a očekávají co nejvyšší výnos z prodeje majetku v konkursní podstatě.[9]
V roce 2014 bylo rozhodnuto o částečném uspokojení pohledávek věřitelů, když jim bylo vyplaceno celkem 43 mil. Kč (asi 2,3 % výše pohledávek).[12]
V rozhovoru s novináři v roce 2014 senátor Jiří Čunek uvedl, že v rámci konkursu na H-System došlo pravděpodobně k druhé vlně tunelování – majetek byl věřitelským výborem rozprodaný pod cenou a okradení klienti H-systému tak byli okradení ještě jednou. Navíc dochází ze strany věřitelského výboru ke snaze neuznat pohledávky vzniklé dostavbou nemovitostí bývalých klientů H-Systemu na vlastní náklady a k jejich násilnému vystěhování.[13][14]
V červenci 2018 rozhodl Nejvyšší soud ČR o žalobě na vyklizení 8 bytových domů, že klienti H-Systemu ze Stavebního bytového družstva Svatopluk v Horoměřicích by měli do jednoho měsíce vyklidit domy, ve kterých žijí na základě nájemních smluv s SBD Svatopluk, neboť patří do konkursní podstaty, o čemž bylo pravomocně rozhodnuto již v roce 2008. Konkursní správce zkrachovalé společnosti H-System Josef Monsport hodlá domy prodat a peníze rozdělit mezi všechny poškozené klienty H-Systemu, tedy i ty, kteří svépomocí nic nedostavovali.[15][16] Vlastní investice, které byly do nemovitostí vloženy věřiteli po vyhlášení úpadku, budou připočteny k jejich pohledávce za úpadcem a budou vypořádány přednostně. Nebudou tak součástí vypořádání s ostatními poškozenými.[10] Ústavní soud neshledal v říjnu 2019 v rozhodnutí Nejvyššího soudu porušení žádného z ústavně zaručených práv. Uvedl, že stěžovatelé si nejpozději od roku 2008 museli být zcela jistě vědomi svého sporného (resp. protiprávního) užívání bytových domů a nemohli tudíž mít legitimní očekávání ohledně legality svého postupu při jejich dostavbě. Soud také neshledal pochybení v postupu a rozhodnutí Nejvyššího soudu, který upřednostnil zájem řádově mnohem početnější skupiny účastníků projektu H-System, kteří se, na rozdíl od stěžovatelů, rozhodli uplatňovat svá práva zákonnou cestou jako věřitelé v konkursním řízení.[17]