HTV-X | |
---|---|
Základní údaje | |
Země původu | ![]() |
Provozovatel | JAXA |
Použití | zásobování ISS |
Technické specifikace | |
Typ | nákladní kosmická loď |
Nosná raketa | H3 |
Startovní hmotnost | 16 000 kg |
Prázdná hmotnost | 10 200 kg |
Kapacita nákladu | 7 200 kg |
Délka | 8 m |
Průměr | 4,4 m |
Oblast působení | nízká oběžná dráha Země |
Výrobní specifikace | |
Stav | připravovaná |
První start | oficiálně dosud neohlášen |
Související zařízení | |
Odvozeno z | H-II Transfer Vehicle (HTV) |
HTV-X (japonsky 新型宇宙ステーション補給機; znaky Shingata Uchū Sutēshon Hokyūki; česky Nové zásobovací vozidlo pro vesmírnou stanici) je připravovaná nákladní kosmická loď Japonské kosmické agentury (JAXA) určená k bezpilotnímu zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jde o nástupce lodí HTV, které byly ke stejnému účelu celkem devětkrát použity v letech 2009 – 2020 a na ISS dovezly bezmála 50 tun materiálu. Stejně jako HTV, americké nákladní lodi Cygnus a první generace Dragonů společnosti SpaceX, nebudou ani HTV-X k ISS připojovány automaticky, ale pomocí robotického manipulátoru ovládaného posádkou stanice nebo pozemním personálem.
V květnu 2015 – v době kdy se teprve připravoval let lodi HTV-5 – japonské Ministerstvo školství, kultury, sportu, vědy a technologií oznámilo návrh na nahrazení HTV vylepšenou, cenově výhodnější verzí, předběžně nazvanou HTV-X.[1] V červnu 2015 byly zveřejněny základní záměry návrhu:[2]
Opětovné použití konstrukce hermetizované sekce mělo minimalizovat rizika a náklady na vývoj. Soustředění podpůrných systémů do servisního modulu mělo zjednodušit kabeláž a vedení potrubí, snížit hmotnost a výrobní náklady. Konečně umisťování nákladu, který nemusí být dopravován v hermetizované sekci, mimo kosmickou loď by umožnilo naložit objemnější náklad než do HTV, protože jeho rozměry budou omezeny pouze krytem na špičce nosné rakety, nikoli stěnami kosmické lodi.
V prosinci 2015 byl plán vývoje HTV-X schválen Strategickým ústředím pro vesmírnou politiku Úřadu vlády s tím, že v rozpočtovém roce 2021 se počítá se startem HTV-X1 (Technical Demonstration Vehicle) pomocí rakety H3.[3] Od června 2019 byl podle plánů provozu ISS od Integračního panelu pro plánování letů NASA start HTV-X1 stanoven na únor 2022,[4] což bylo v souladu s plánem (rozpočtový rok v Japonsku začíná dubnem a končí v březnu následujícího roku). V prosinci 2020 již vládní dokumenty obsahovaly plán vypuštění dvou lodí, HTV-X1 v japonském rozpočtovém roce 2022 (duben 2022 – březen 2023) a HTV-X2 v rozpočtovém roce 2023 (duben 2023 – březen 2024).[5]
V říjnu 2022 však byl oznámen posun očekávaného startu z ledna 2023 na leden 2024.[6] A další komplikaci v termínovém kalendáři pak způsobil nezdar hned při prvním testovacím startu nosiče H3 v březnu 2023.[7] Od té doby JAXA nevydala žádné oficiální stanovisko o plánovaném termínu dalšího testovacího startu, resp. startu letu HTV-X1.
Konečná podoba HTV-X se skládá ze tří částí:[2][8]
Loď bude měřit na výšku 8,0 metru, při maximálním využití prostoru v horní části až 10 metrů (HTV 9,8 metru), průměr bude 4,4 metru (stejně jako u HTV). K ISS se bude připojovat s využitím robotické ruky stanice, podobně jako HTV a některé další nákladní lodě (Cygnus nebo již nepoužívaná první verze Dragonů). Spojovací mechanismus bude umístěn ve spodní části hermetizovaného modulu.[8]
Na rozdíl od HTV budou z HTV-X odstraněny hlavní trysky a loď bude odkázána pouze na sadu menších motorů systému řízení umístěných v prstenci kolem servisního modulu. Palivové nádrže přitom pojmou o 30 % paliva více, než tomu bylo u HTV.[8]
Výsledkem celkového zjednodušení konstrukce a modernizace lodi bude snížení startovní hmotnosti HTV-X na 16 000 kg (z 16 500 kg u HTV), zatímco maximální hmotnost nákladu – včetně vaků a podpůrných konstrukcí (tzv. racků) – se zvýší na 7 200 kg (oproti 6 000 kg u HTV). Čistá hmotnost nákladu (bez obalů) tak dosáhne 5 850 kg (u HTV 4 000 kg), z toho 4 070 kg v hermetizovaném modulu a 1750 kg na paletě univerzálního přepravního systému.[9] Navíc se podstatně zkrátí doba montáže nákladu na nosnou raketu ve vesmírném středisku Tanegašima – zatímco u HTV začínala 14 týdnů před startem, u HTV-X začne o 11 týdnů později. pouze (TNSC) byla u HTV-X ve srovnání s KOUNOTORI zkrácena. Mohou tak být pružněji uspokojovány potřeby jednotlivých majitelů nákladu.[10]
JAXA v únoru 2023 oznámila, že pro let HTV-X2 společně s NASA pracuje na návrhu předvedení technologie automatického dokování JDOCX.[11][12]
Životnost lodi je projektována na 6 měsíců při připojení k ISS, po nichž může následovat ještě dalších až 18 měsíců samostatného letu při plnění dalších úkolů.[13]
Od roku 2021 se uvažuje o další evoluční verzi HTV-X nazvané HTV-XG, která by po vynesení raketou varianty H3 Heavy převážela náklad na vesmírnou stanici Gateway v rámci programu Artemis.[14][13]
Lodi HTV-X k ISS budou vynášeny nosnou raketou H3 z japonského kosmodromu Tanegašima.
Kosmická loď | Nosná raketa | Náklad (kg) |
Start (UTC) |
Připojení k ISS (UTC) |
Port ISS | Odpojení od ISS (UTC) |
Doba spojení s ISS | Zánik (UTC) |
Pozn. | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | HTV-X1 | H3 | dosud nebyl oficiálně ohlášen | Unity nadir | až 6 měsíců | |||||
2 | HTV-X2 | H3 | dosud nebyl oficiálně ohlášen | Unity nadir | až 6 mesíců |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku H-II Transfer Vehicle#HTV-X na anglické Wikipedii.