Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.

Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Infantilismus (z lat. infans, doslova nemluvně) označuje většinou různé vývojové poruchy, případně infantilní čili „dětinské“ jednání.

V lékařství

V dětském lékařství označuje infantilismus vývojovou poruchu, při níž se tělesný růst zastaví v dětském stádiu. To může být způsobeno různými nemocemi srdce, jater nebo poškozením mozku. Infantilismus je častým symptomem Turnerova syndromu („mongolismu“).

Infantilizace označuje stavy dlouhodobě nemocných pacientů, odkázaných na péči jiných. Někteří pacienti to špatně snášejí a reagujíi podrážděním, depresí nebo naopak agresivním chováním.

V psychiatrii

Infantilismus je psychologicky definován jako bezuzdné, neukázněné emotivní chování, například vzdor, egocentrismus nebo naopak „imponující chování“ („vytahování“). Jedná se obvykle o různé formy sociální a/nebo emotivní nedospělosti, jež se může ovšem projevovat také jako „naučená bezmoc“.

V sexuologii se infantilismem obvykle rozumí sklon dospělé osoby, představovat si v sexuálních fantaziích samu sebe jako dítě. Příčinou podle S. Freuda může být příliš časná (předpubertální) sexuální zkušenost. Infantilismus ale není pedofilie, sexuální zájem dospělého o dítě.

Ve filosofii

Nizozemský filosof Johan Huizinga kritizuje moderního člověka, že se v mnoha ohledech chová jako dítě: vyhledává banální rozptýlení, senzace a masová představení, podkládá druhým špatné úmysly, je netrpělivý vůči jiným názorům; je vrtkavý, ale svéhlavě prosazuje svoji svobodu, kterou chápe jako naprostou volnost v jednání. Huizinga používá označení puerilismus.^[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Infantilismus na německé Wikipedii.

↑ J. Huizinga, Homo ludens. Praha 1993.

Související články

Vývojová psychologie

Externí odkazy

Kategorie