Izis Bidermanas
Rodné jménoIsraëlis Bidermanas a Izraélis Bidermanas
Narození17. ledna 1911
Marijampolė
Úmrtí16. května 1980 (ve věku 69 let)
13. obvod
Místo pohřbeníhřbitov v Bagneux
Povolánífotograf
DětiManuel Bidermanas
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Israëlis Bidermanas (17. leden 1911 Marijampolė16. květen 1980 Paříž), známý především pod pseudonymem Izis, byl litevský židovský fotograf působící ve Francii. Proslavil se díky svým fotografiím cirkusů a Paříže. Byl jedním z nejpřednějších představitelů francouzské humanistické fotožurnalistiky.

Život a dílo

Narodil se v Marijampolė, v dnešní Litvě. Ve třinácti letech se začal učit fotografem. Do Francie přijel v roce 1930, aby studoval malířství na Académie de la Grande Chaumière. Živil se jako retušér. V roce 1933 si otevřel fotografický ateliér v 13. pařížském městském obvodu. Fotografoval portréty, svatby a společenské události. Během druhé světové války, jako Žid musel odejít z obsazené Paříže. Odešel do Ambazac, v regionu Limousin, kde přijal pseudonym Izis. Byl zatčen a mučen nacisty. Byl osvobozen francouzskými odbojáři a připojil se k podzemnímu hnutí. V té době fotografoval své společníky, včetně plukovníka Georgese Guingouina. Básník a odbojář Robert Giraud byl první, kdo o Izisovi psal v odbojovém týdeníku Unir.

Po osvobození Francie na konci druhé světové války, Izis pořídil sérii portrétů makistů (venkovských bojovníků odboje, kteří byli aktivní hlavně v jižní Francii). Ateliérové fotografie oholených a upravených bojovníků působily ale nevěrohodně[1]. V roce 1946 uspořádal první výstavu v Paříži v Galerii La Boëtie, nepřinesla mu ale komerční úspěch. Proto se vrátil k práci ve fotografickém ateliéru. V roce 1949 uspořádal druhou výstavu v Galerie Siècle. Ve stejném roce začal pracovat pro deník Paris Match a pracoval pro něj dvacet let; během té doby měl svobodu ve výběru témat své práce.[2]

Spřátelil se s francouzským básníkem Jacquesem Prévertem a dalšími umělci. Fotografoval Marca Chagalla při tvorbě keramiky, práci na dekoracích pro balet Maurice Ravela Daphnis et Chloé, okna pro synagogu při nemocnici Hadasa v Jeruzalémě či na malbách stropu Pařížské opery[1]. Stal se hlavní postavou francouzské humanistické fotografie padesátých let dvacátého století spolu s Brassaïem, Cartier-Bressonem, Doisneauem a Ronisem.

Pro svou první fotografickou knihu Paris des Rêves (Paříž snů) Izis požádal spisovatele a básníky, aby krátkými texty doprovodili jeho fotografie. Kniha, která vyšla v roce 1950, měla veliký úspěch[2]. Knihy se prodalo do roku 1966 130 000 výtisků[1]. Zvláštní ocenění obdržel za knihu Le Cirque d'Izis (Cirkus Izis). Fotografoval především v Paříži, ale i v Lyonu, Marseille a Toulonu.

Výstavy

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Knihy

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Izis Bidermanas na anglické Wikipedii.

  1. a b c KEIM, Jean-Alphonse. Moderní francouzská fotografie. Praha: nakladatelství československých výtvarných umělců, 1966. S. 86–93. 
  2. a b "PH" (Patricia Hayes nebo Paul Hill). heslo Izis. In: Robin Lenman. The Oxford Companion to the Photograph. Oxford: Oxford University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0-19-866271-8.

Literatura

Externí odkazy