James Clerk Maxwell
Narození13. června 1831
Edinburgh
Úmrtí5. listopadu 1879 (ve věku 48 let)
Cambridge
Příčina úmrtírakovina žaludku
Místo pohřbeníWestminsterské opatství
Alma materEdinburská univerzita
Trinity College
Edinburská akademie
Peterhouse
Univerzita v Cambridgi
Povolánífyzik, matematik, vynálezce, fotograf, vysokoškolský učitel, teoretický fyzik, učitel a thermodynamicist
ZaměstnavateléKrálova kolej v Londýně
Aberdeenská univerzita
Univerzita v Cambridgi
OceněníAdams Prize (1857)
Rumfordova medaile (1860)
společník Královské společnosti (1861)
Bakerian Lecture (1866)
Keithova cena (1869)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníkřesťanský socialismus
ChoťKatherine Clerk Maxwell (od 1858)[1][2]
RodičeJohn Clerk-Maxwell of Middlebie[3][1] a Frances Cay[3][1]
PříbuzníJemima Blackburn (sestřenice)
PodpisJames Clerk Maxwell – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stužka, první barevná fotografie, 1861

James Clerk Maxwell (13. června 1831 Edinburgh – 5. listopadu 1879 Cambridge) byl skotský všestranný fyzik.[4] Jeho nejvýznamnějším objevem je obecný matematický popis elektromagnetického pole dnes známý jako Maxwellovy rovnice. Publikoval první barevnou fotografii jako důkaz teorie aditivního míchání barev.

Život

Jednalo se o potomka starého šlechtického rodu. Již ve čtrnácti letech publikoval svou první vědeckou práci. Jako šestnáctiletý začal studovat v roce 1847 univerzitu v Edinburghu. V roce 1850 (devatenáctiletý) přestoupil do Cambridge. V roce 1856 (25letý) byl pozván jako profesor na univerzitu v Aberdeenu. V letech 1860–1865 byl profesorem na King's College v Londýně. Poté se uchýlil na své venkovské sídlo a věnoval se práci na matematickém zpracování Faradayových pozorování.

Předpověděl existenci elektromagnetických vln i že světlo je také elektromagnetické vlnění. Maxwell přišel s teorií elektromagnetického pole, jeho teoretické výpočty se podařily experimentálně prokázat až Heinrichu Hertzovi několik let po Maxwellově smrti.[5] Dále Maxwell roku 1866 významně zdokonalil kinetickou teorii plynů vytvořenou Rudolfem Clausiem.

Jako první vysvětlil, proč Měsíc nemůže mít vlastní atmosféru (střední rychlost molekul je vyšší než úniková (2. kosmická) rychlost na povrchu Měsíce, takže veškerá atmosféra by se rychle rozptýlila do vesmíru).

Položil fyzikální základy teorie barevné fotografie v Londýně 17. května 1861. Promítl na plátno současně tři černobílé snímky barevné řádové stuhy přes červený, zelený a modrý filtr, které byly předtím exponovány přes filtry stejných barev.[6][7] Prokázal tak princip aditivního míchání barev. Ve skutečnosti však byla použita exponovaná fotocitlivá emulze necitlivá na červenou barvu. Místo červené byla na snímku přes červený filtr exponována okem neviditelná ultrafialová část spektra. Prakticky však byla tato technika kvůli své komplikovanosti nepoužitelná.

V roce 1871 se nechal přemluvit, aby se stal přednostou nově zřízené experimentální laboratoře v Cambridgi. Jednalo se o tzv. Cavendishovu laboratoř. Zde pracoval a učil až do své smrti (zemřel na rakovinu ve věku 48 let).

Díla

Pocty

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Kindred Britain.
  2. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  4. ↑ James Clerk Maxwell[nedostupný zdroj] Elektro 1/2012
  5. ↑ Elektřina a magnetismus: Poznejte nejen Maxwellovy rovnice. Elektrina.cz [online]. 2019-05-17 [cit. 2019-05-21]. Dostupné online. 
  6. ↑ James Clerk Maxwell Archivováno 15. 7. 2018 na Wayback Machine. (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.
  7. ↑ EVERITT, Francis: James Clerk Maxwell: a force for physics Archivováno 5. 2. 2009 na Wayback Machine. (anglicky). Navštíveno 5. července 2008.

Literatura

Publikace

Bibliografie

Externí odkazy

Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal} Fyzikální jednotky pojmenované po vědcích Základní jednotky SI André-Marie Ampère (ampér) • William Thomson (kelvin) Odvozené jednotky SI Henri Becquerel (becquerel) • Anders Celsius (stupeň Celsia) • Charles-Augustin de Coulomb (coulomb) • Michael Faraday (farad) • Louis Harold Gray (gray) • Joseph Henry (henry) • Heinrich Hertz (hertz) • James Prescott Joule (joule) • Isaac Newton (newton) • Georg Simon Ohm (ohm) • Blaise Pascal (pascal) • Werner von Siemens (siemens) • Rolf Sievert (sievert) • Nikola Tesla (tesla) • Alessandro Volta (volt) • James Watt (watt) • Wilhelm Eduard Weber (weber) Jednotky soustavy CGS Anders Jonas Ångström (ångström) • Peter Debye (debye) • Loránd Eötvös (eötvös) • Galileo Galilei (gal) • Carl Friedrich Gauss (gauss) • William Gilbert (gilbert) • Heinrich Kayser (kayser) • Johann Heinrich Lambert (lambert) • Samuel Pierpont Langley (langley) • James Clerk Maxwell (maxwell) • Hans Christian Ørsted (oersted) • Jean-Louise Marie Poiseuille (poise) • George Gabriel Stokes (stokes) • John William Strutt, 3. baron Rayleigh (rayl) Imperiální jednotky a americké běžné jednotky Gabriel Fahrenheit (stupeň Fahrenheita) • Johann Heinrich Lambert (foot lambert) • William John Macquorn Rankine (stupeň Rankina) Další jednotky Alexander Graham Bell (bel) • Marie Curie-Skłodowská / Pierre Curie (curie) • John Dalton (dalton) • Michael Faraday (faraday) • Heinrich Mache (macheova jednotka) • John Napier (neper) • René-Antoine Ferchault de Réaumur (stupeň Réaumura) • Wilhelm Conrad Röntgen (rentgen) • Joseph John Thomson (thomson) • Evangelista Torricelli (torr)
Kategorie