Jan Maria Augusta
Rodné jméno	Václav Augusta
Narození	16. srpna 1897 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	3. října 1939 (ve věku 42 let) Praha Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	básník
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Maria Augusta, vlastním jménem Václav Augusta (16. srpna 1897 Praha^[1] – 3. října 1939 Praha^[2]) byl český spisovatel, básník, překladatel, bibliofil a redaktor, stoupenec české dekadence a symbolismu.

Narodil se jako jediný potomek poštovního úředníka Václava Augusty a jeho manželky Marie, rozené Kaufmannové, v Praze na Novém Městě.^[3] Po absolutoriu gymnázia vystudoval dějiny literatury a estetiku na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, kde roku 1921 absolvoval disertační prací Konstrukce a kritika Nietzschovy estetiky. Během studií již začal pracovat jako redaktor Dalibora (od 1919) a uveřejňovat kritické stati v Moderní revui a v Kmeni, později také ve Světozoru, Lumírovi a dalších. Soustavně se věnoval práci redaktora a psal o knižní kultuře, ilustracích a grafické úpravě knih, zejména bibliofilií. Byl členem Spolku českých bibliofilů. Přispíval do časopisů Knihomol a Knihomil, které redigoval, jeho stati uveřejňovaly také Topičův sborník nebo Rozpravy Aventina (1925-1927). Jeho teoretická a kritická díla nepozbyla kvality. Přátelil se s V. H. Brunnerem, Zdenkou Braunerovou, Františkem Bílkem a pražským nakladatelem Ludvíkem Bradáčem (1885-1947), který vydával jeho díla. Překládal z francouzštiny.

Jeho vlastní tvorba básnická a dramatická je poznamenána českou dekadencí a symbolismem (Jiří Karásek ze Lvovic), a vlivem Nietzscheho názorů na umění. Jsou to zásadně bibliofilská vydání knížek s ilustracemi a v umělecké vazbě, pro svůj malý náklad málo dostupná. Pro patos a pseudolyrické podání jsou dnešnímu čtenáři vzdálené.

Jeho svérázná politická aktivita v tzv. Lize svobodných vyzývala k obrodě veřejného života na principech monarchie. Byl místopředsedou Napoleonské společnosti; roku 1933 spoluorganizoval v Praze III. mezinárodní napoleonský kongres a tematickou výstavu napoleonik z českých a moravských sbírek.

• Mystika Julia Zeyera, (1918)
• Český leták, (1919), Augustovo politické krédo
• Hovory poutníkovy, (1921) básně; ilustrace a grafická úprava František Kobliha; bibliofilie
• studie o J. V. Myslbekovi, in: Dílo (1922)
• Kterési květnové noci - jediný román
• Rukověť sběratelova. Praha : Nakladatelství L. Bradáče 1927, (reprint 1997); nejvýznamnější dílo, dvoudílná příručka pro amatérské sběratele výtvarného umění, s kresbami a mnoha autorskými značkami, ilustrovala Zdenka Braunerová. Jediné autorovo dosud vyhledávané dílo.
• Západ, scénická improvisace.
• Balada o vazbě z lidské kůže, pod pseudonymem Isqui, (1944) biliofilie

• Chateaubriand: René a Atala (1918)
• Jacques-Henri Bernardin de Saint-Pierre: Paul a Virginie (1925) bibliofilie s původními heliogravurami

Rád skrýval svou identitu, psal pod pseudonymy: Otakar Černý, Dluhoš, Isqui, Netušil, RIXOR, Jiří Úhoř; také pod šiframi: A.J. MA, CC, O.Č., -sta.

• Literární pozůstalost, korespondence, sbírka tisků a grafiky s napoleonskou tematikou jsou uloženy v Augustově osobním fondu v Památníku národního písemnictví.

• Vladimír FORST a kolektiv: Lexikon české literatury I/1, A-G. Praha: Academia 1985, s. 90-91.
• Kdy zemřeli…? Přehled českých spisovatelů a publicistů zemřelých od 1.1.1937 do 31.12.1962, Státní knihovna, Praha
• Jaroslav KUNC: Slovník českých spisovatelů, A-M (Krásné písmenictví v letech 1918-45)

• Autor Jan Maria Augusta ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Maria Augusta
• Jan Maria Augusta v informačním systému abART
• Památník národního písemnictví: [1]
• Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, 1867 • Augusta, Václav *1867 s rodinou (otec Václava Augusty ml.)