| prof. PhDr. Josef Kurz, DrSc.[1] | |
|---|---|
.jpg) Josef Kurz | |
| Narození | 3. února 1901 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. prosince 1972 (ve věku 71 let) Praha  Československo |
| Povolání | vysokoškolský učitel, překladatel, jazykovědec, slavista a filolog |
| Stát | Česko |
| Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Témata | Lucia Ciobanu |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Kurz (3. února 1901 Praha[2] – 6. prosince 1972 Praha) byl český jazykovědec, slavista, bohemista, bulharista, byzantolog, literární historik, překladatel, publicista, editor staroslověnských památek a vysokoškolský pedagog.
Po maturitě na smíchovském gymnáziu (1919) studoval v letech 1919–1924 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy[3] obory slovanská filologie, indoevropský srovnávací jazykozpyt a romanistika,[4]byl knihovníkem a vědeckou sílou semináře pro slovanskou filologii UK (1922–1924),[5]v posledním studijním roce (1924) získal doktorát filozofie (disertační práce Několik poznámek k staroslověnskému čtveroevangeliu Zografskému).[4]Po absolutoriu zůstal ve svazku fakulty jako asistent (1925–1926),[5]své odborné vzdělání završil studijními pobyty ve Francii, Jugoslávii a zejména v Polsku, kde byl v letech 1931–1935 lektorem českého jazyka a literatury na Varšavské univerzitě.[6]
V období 1926–1931 a 1935–1945 působil jako středoškolský profesor na pražských gymnáziích (Smíchov a v Křemencově ul.),[5]souběžně pracoval v Kanceláři Slovníku jazyka českého při ČAVU (1935–květen 1945), kde se již od roku 1943 podílel na přípravách velkého Slovníku jazyka staroslověnského.[7]
V červnu 1939 habilitoval na FF UK, byl ustanoven soukromým docentem slovanského jazykozpytu,[5]přednášel však jen do uzavření českých vysokých škol německými okupačními úřady 17. 11. 1939. Řádným profesorem slovanské jazykovědy FF Masarykovy univerzity v Brně byl jmenován k 1. červnu 1945.[7]Od roku 1950 vedl tamní slavistickou katedru (externě ještě dva roky po odchodu z Brna), paralelně vyučoval i na FF UK v Praze, kam byl definitivně převeden k 1. září 1956[7]a působil zde až do svého skonu v roce 1972.
Titulu doktora filologických věd (DrSc.) dosáhl v roce 1964, jako hostující profesor přednášel na univerzitách v Moskvě, Leningradě, Sofii, Záhřebu, Bělehradě, Lipsku, Berlíně, Vídni, Kolíně nad Rýnem, Münsteru a ve Varšavě. Aktivně se zúčastnil pěti mezinárodních slavistických kongresů, konaných v letech 1929–1963 a mnoha odborných zahraničních i domácích konferencí, sympozií, porad a setkání.[8]
Vlastní rozsáhlá vědecká a publikační činnost prof. Josefa Kurze byla zaměřena především na paleoslovenistiku, kterou zkoumal v širokých souvislostech všech filologických disciplín, velkou pozornost věnoval cyrilometodějské problematice a byzantsko-slovanským vztahům. K jeho prioritám dále patřily dějiny slovanské filologie, byl autorem a spoluautorem řady učebnic i příruček staroslověnštiny a chrestomatií staroslověnských textů. Patřil k uznávaným bibliografům slavistiky a staroslověnštiny, v rámci svého pedagogického působení vychoval řadu odborníků těchto vědních oborů.[9][10]
Řád Cyrila a Metoděje I. stupně[13]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Kurz na Wikimedia Commons 