Dětství a dospělost prožil ve Znojmě. Syn sochaře Josefa Michala Winterhaldera, byl v devíti letech poslán ke strýci Josefu Winterhalderovi st. Ten jej seznámil s uměním i osobnostmi vídeňské akademie (Daniel Gran, Johann Lucas Kracker). Reflexy jejich děl se později objevují v jeho díle. Rozhodující však byl vstup do dílny Franze Antona Maulbertsche, u něhož se učil 1764–1768. Zemřel roku 1807 ve Znojmě.
(1776) – fresky Proměnění Páně na hoře Tábor na klenbě presbytáře, čtyři Evangelisté v rozích a Předávání klíčů sv. Petrovi a Povolání učedníků na bočních stěnách tamtéž v benediktinském kostele sv. Petra a Pavla, Rajhrad
(1774) – iluzivní malba oltáře s Apoteózou sv. Víta v presbytáři a iluzivní orámování kaple Bolestné Marie v kostele sv. Víta, Jemnice (S)
(1782–1784) – fresky Panna Marie Vítězná s Patriarchy a uctívanými svatým v lodi a Kristus a devět kůrů andělských očekávající Pannu Marii na trůnu v presbytáři v bývalém premonstrátském kostele Nanebevzetí P. Marie, Brno–Zábrdovice
(1787) – iluzivní malba hlavního oltáře s Apoteózou sv. Vavřince, iluzivní boční oltáře Panny Marie a sv. Valburgy a výzdoba oratoří a vchodů v kostele sv. Vavřince, Dačice (S–pouze hlavní oltář)
(kol. 1789) – iluzivní malby hlavního a bočních oltářů v kostele sv. Michaela, Horní Kounice (N–dochován fragment mariánského oltáře)
(kol. 1777) – fresky Uvedení premonstrátského řádu do Zábrdovic a Zničení kláštera za husitských válek ve velké jídelně premonstrátské rezidence, Křtiny (N)
(1777–1779) – obrazy Svaté příbuzenstvo (1778), v nástavci Bůh Otec (1777) a Všichni svatí benediktinského řádu, v nástavci P. Marie (oba 1779) na bočních oltářích v benediktinském kostele sv. Petra a Pavla, Rajhrad
(1782) – obrazy Vyučování Panny Marie (1782) a Zjevení sv. Jáchymovi (kol. 1782) na bočních oltářích v bývalém premonstrátském kostele Nanebevzetí P. Marie, Brno–Zábrdovice (S–obraz sv. Vyučování P. Marie)
(1782) – obraz sv. Petra a Pavla z hlavního oltáře a obrazy Panny Marie a sv. Mikuláše z bočních oltářů v kostele sv. Petra a Pavla, Rudíkov (N)
(80. léta 18. století) – obraz Apoteóza sv. Bartoloměje na hlavním oltáři a obrazy sv. Matěje a sv. Eleonory z bočních oltářů v kostele sv. Bartoloměje, Radostín nad Oslavou (N–obrazy z bočních oltářů)
(80. léta 18. století) – obraz sv. Jana Nepomuckého na bočním oltáři v kostele sv. Jiří, Štítary, (A–Vojtěch Radda?, přemalováno)
(1790) – obraz sv. Martina na hlavním oltáři a obrazy Immaculaty a sv. Jana Nepomuckého na bočních oltářích v kostele sv. Martina, Šatov (S–pouze obraz hlavního oltáře)
(kol. 1792) – obrazy Pieta a Zpověď královny Žofie z bočních oltářů a jejich predelové obrazy sv. Máří Magdalény a sv. Petra z Alkantary v kostele Nejsvětější Trojice, Běhařovice (predelové obrazy uloženy na faře)
(1804) – obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Augustina na bočních oltářích a jejich predelové obrazy sv. Alžběty a sv. Antonína Paduánského v bývalém kostele voršilek sv. Josefa, Brno (N–pouze obraz sv. Augustina) (predelové obrazy uloženy mimo kostel)
(1788) – portrét probošta křížovníků s červenou hvězdou Václava Bedřicha Hlavy a další dvojice portrétů, klášter křížovníků, Znojmo-Hradiště[7] (A–u ostatních dvou portrétů)
(kol. 1770) – obraz sv. Štěpána darující uherskou korunu Panně Marii na hlavním oltáři kostela sv. Štěpána, Dömös (A)
(kol. 1770) – obraz Svaté rodiny s malým Janem Křtitelem na bočním oltáři v kostele sv. Antona, Komárom
(1778–1780) – podíl na freskové výmalbě Auly univerzity v královském paláci, Budapešť (N) (spolupráce s Vinzenzem Fischerem)
(1798–1800) – podíl na dokončování freskové výmalby podle Maulbertschových skic – Uvedení Panny Marie do chrámu na kopuli křížení a čtyři Evangelisté v pendentivech (1798–1800), Zvěstování Panně Marii na kopuli presbytáře a čtyři Církevní otcové na pendentivech (1798), fresky v kapitulní kapli (1800) v katedrále, Szombathely, zničeno roku 1945, (N–zachováno pouze v kapitulní kapli) (spolupráce s Martinem Michlem)
(1800) – iluzivní hlavní oltář s obrazem Všech Svatých a freska Apoteóza ctností na klenbě v kostele Všech Svatých, Pinkamindszent
(1800) – obraz sv. Máří Magdalény na hlavním oltáři v kostele sv. Máří Magdalény, Simaság
Poznámky
↑ abObraz sv. Josefa je společně s ostatními obrazy z bočních oltářů (od F. A. Maulbertsche a F. I. Leichera) deponován po dobu rekonstrukce kostela v Louckém klášteře ve Znojmě.
↑Lev z Klobouk, jeho manželka Rejčka, Bohuslav Morkovský ze Zástřizl, jeho manželka Zuzana Liborie Morkovská ze Zástřizl, Přemysl Otakar I.(někdy chybně uváděn jako Štěpán Lotrinský, příp. Vaclav I.), Matyáš Korvín, Marie Terezie a Josef II.)
↑V malovaných nikách jsou alegorie 4 temperamentů – 1. BONITAS(štědrost) - sangvinik, 2. SERENITAS(jasnost) - cholerik, 3. AEQVITAS(přiměřenost) - melancholik a 4. MODERATIO(umírněnost) – flegmatik. Další jsou INQVISITIO(zkoumání) a CONSILIVM(porada). V medailonech jsou výjevy Poprava Brutových synů a Šalamounův soud.
↑Obraz je původem ze zrušeného klášterního kostela klarisek sv. Kláry v Olomouci.
↑Obrazy pochází pravděpodobně z klášterního kostela v Louce.
SLAVÍČEK, Lubomír (ed.). Josef Winterhalder d. J. (1743 Vöhrenbach – 1807 Znojmo). Maulbertschs bester Schüler. 1. vyd. Langenargen – Brno: Masarykova univerzita, 2009. 407 s. ISBN978-80-210-4817-1.
SVOBODA, Jiří. Přesvědčil jste nás, ale stejně nevěříme. Znojemsko. 1999, roč. 9, č. 28, s. 9.
WÖRGÖTTER, Zora; JÁVOR, Anna; SLAVÍČEK, Lubomír. Késő barokk impressziók : Franz Anton Maulbertsch (1724-1796) és Josef Winterhalder (1743-1807). 1. vyd. Budapest: Magyar Nemzeti Galéria, 2009. 267 s. Dostupné online. Katalog k výstavě v Maďarské národní galerii: 19. listopadu 2009 - 28. února 2010.
PREISS, Pavel: Pod Minerviným štítem. Kapitoly o rakouském umění ve století osvícenství a jeho vztahu ke Království českému; Praha, 2007; 453 s. ISBN 978-80-86138-99-2
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Winterhalder na Wikimedia Commons 