Jules Bordet | |
---|---|
Narození | 13. června 1870 Soignies |
Úmrtí | 6. dubna 1961 (ve věku 90 let) Brusel |
Místo pohřbení | Ixelleský hřbitov |
Alma mater | Svobodná univerzita v Bruselu |
Povolání | biolog, imunolog, lékař, politik, vysokoškolský učitel a dermatolog |
Zaměstnavatel | Svobodná univerzita v Bruselu |
Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1916) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1919) doctor honoris causa from the University of Paris (1922) doctor honoris causa from the University of Toulouse (1925) Croonian Medal and Lecture (1930) … více na Wikidatech |
Příbuzní | Octave Pierre Joseph Gengou (švagr) |
Funkce | senátor Belgie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jules Jean Baptiste Vincent Bordet (* 13. června 1870, Soignies – 6. dubna 1961, Brusel) byl belgický imunolog a mikrobiolog. V roce 1919 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za objevy v související s imunitním systémem.
Jules Bordet se narodil roku 1870 v Soignies ve Švýcarsku. V roce 1892 získal doktorát na Université Libre de Bruxelles. O dva roky později odešel do Paříže, kde do roku 1902 pracoval v Pasteurově ústavu. Poté se vrátil do Bruselu, kde založil místní Pasteurův ústav. Od roku 1907 působil jako profesor na Université Libre de Bruxelles.[1]
Se svým švagrem Octavem Gengouem v roce 1906 identifikoval bakterii Bordetella pertussis způsobující černý kašel. Také významně přispěl k založení sérologie.[1][2] Je autorem imunologického spisu Traité de l'Immunité dans les Maladies Infectieuses (Pojednání o imunitě při infekčních chorobách) a mnoha dalších lékařských publikací.[1]
Bordet byl stálým členem správní rady Université Libre de Bruxelles, Belgické královské akademie, Královské společnosti, Národní akademie věd Spojených států amerických, vědecké rady pařížského Pasteurova ústavu a předsedou prvního mezinárodního mikrobiologického kongresu z roku 1930. Získal čestný doktorát na univerzitách v Cambridgi, Paříži, Štrasburku, Toulouse, Edinburghu, Nancy, Caen, Montpellieru, Káhiře, Athénách a Quebecu. V roce 1919 obdržel Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za objevy v související s imunitním systémem, dále byl nositelem řady belgických vyznamenání i vyznamenání z Rumunska, Švédska a Lucemburska.[1]
V roce 1899 se Bordet oženil s Marthe Levozovou. Měli spolu dvě dcery a jednoho syna Paula, který se po svém otci stal ředitelem Pasteurova ústavu v Bruselu a také profesorem na Université Libre de Bruxelles. Jules Bordet zemřel 6. dubna 1961.[1]