Luigi Ricci (8. července 1805 Neapol – 31. prosince 1859 Praha) byl italský hudební skladatel a dirigent. Byl starším bratrem skladatele Federica Ricci, švagrem české zpěvačky Terezy Stolzové a otcem zpěvačky Lella Ricci a skladatele Luigi Ricci-Stolz.
Život
Luigi Ricci vstoupil ve věku devíti let na neapolskou konzervatoř Conservatorio di San Pietro a Majella, kde studoval housle a klavír u Giovanniho Furna a kompozici u Niccolò Antonio Zingarelliho. Svou první operu napsal ještě během studia na konzervatoři v roce 1823. Následovala celá řada oper uváděných převážně v divadle Teatro Nuovo. Na mnoha operách spolupracoval se svým bratrem Federicem. Největší úspěch sklidil operami Chiara di Rosembergh a Un'avventura di Scaramuccia uvedenými ve Scale v letech 1831 a 1834, které ho učinily známým po celé Evropě.
V roce 1837 upadl díky svému extravagantnímu stylu života do finančních problémů a byl nucen přijmout stálé místo dirigenta v Terstu a po 7 let nesložil žádnou operu. V Terstu se seznámil se sestrami české zpěvačky Terezy Stolzové, Františkou a Ludmilou, identickými dvojčaty. Obě byly rovněž zpěvačky a účinkovaly v divadle Teatro Grande (dnes Teatro Lirico Giuseppe Verdi) provozovaným jejich bratrem Václavem. Zamiloval se do obou a napsal pro ně operu La solitaria delle Asturie, která byla uvedena v roce 1847 v Oděse, kde byl jejich další bratr Antonín, hobojista a klavírista, v té době učitelem hudby. S Ludmilou se posléze po návratu do Terstu oženil (aniž by však Františku opustil). V Terstu vynikl zejména jako dirigent. 25. října 1848 zde řídil světovou premiéru Verdiho opery Korsár.
V roce 1850 zkomponoval se svým bratrem komickou operu Crispino e la comare, která je od svého uvedení v Benátkách v divadle Teatro San Benedetto považována za nejlepší italskou komickou operu té doby.
V roce 1859, krátce po uvedení své poslední opery Il diavolo a quattro podlehl duševní chorobě a dožil v ústavu pro choromyslné v Praze. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.
multimediální obsah na Commons
