Marcel Houf | |
---|---|
Marcel Houf fotograf | |
Rodné jméno | Jaroslav Marcel |
Narození | 14. listopadu 1951 Karlovy Vary, Československo |
Úmrtí | 25. října 2022 (ve věku 70 let) Vídeň |
Národnost | česká, rakouská |
Vzdělání | Vyšší grafická škola Vídeň, obor fotografie |
Alma mater | Vyšší grafický spolkový vzdělávací a výzkumný ústav |
Povolání | fotograf, grafik, performer, hudebník, filmař a publicista |
Rodiče | Jaroslav Houf (1917–1970) Nora Houfová (* 1924) |
Příbuzní | Kristian Houf (* 1949) bratr |
Ovlivněný | Padhi Friebergerem[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marcel Houf, celým jménem Jaroslav Marcel Houf, (14. listopadu 1951 Karlovy Vary – 25. října 2022 Vídeň, Rakousko) byl česko-rakouský alternativní umělec. Od roku 1963 žil a pracoval ve Vídni jako fotograf, grafik, performer, hudebník, filmař a publicista.
Marcel Houf pocházel ze smíšené česko-rakouské umělecké rodiny. Český otec Jaroslav Houf byl známým, prozápadně orientovaným karlovarským fotografem a filmařem, matka Nora Houfová je rodilá Vídeňačka, profesí herečka. Svatba rodičů Marcela se uskutečnila v Karlových Varech v listopadu 1948, v době politického převratu a následných výrazných změn. Manželům se v roce 1949 narodil první syn, Kristian, a roku 1951 mladší Marcel. Otec, tehdejšímu systému nepohodlný fotograf, byl v roce 1953 zatčen a následného roku odsouzen na práci v dolech ve věznici ve Rtyni v Podkrkonoší. Koncem padesátých let pak rodina z politických důvodů přesídlila do Prahy. Ani tam se však nevyhnula politickým šikanám, které byly jedním z důvodů pro rozvod manželů. Dle soudního rozhodnutí připadl každý syn jednomu z rodičů. Matka se v roce 1963 odstěhovala s mladším synem, tehdy 12letým Marcelem, do Vídně[1] a otec zůstal se starším Kristianem v Praze.
Marcel studoval ve Vídni obor fotografie na Vyšší grafické škole (GLuVA – Grapfishe Lehr- und Versuchsanstalt)[pozn. 1] a navštěvoval přednášky z literatury, germanistiky a umění na Vídeňské univerzitě. Patnáct let pak pracoval jako fotoreportér a žurnalista pro mezinárodní fotoagenturu KIPPA, v reklamě a pro časopis Pop Music Express. Zde se setkal s řadou významných osobností světové kultury, které fotografoval – s Frankem Zappou, Jimi Hendrixem, Liz Tailor, Falcem, Manu Chao aj. Současně se věnoval umělecké fotografii, filmování a rockové hudbě. Od raného mládí inklinoval k alternativní hudební scéně, v jejímž rámci se výrazně uplatnil. Byl zakládajícím členem řady alternativních hudebních formací – Hever & Vaselina Band, General Guglhupf, Captain Chaos, Brontosaurus nebo Drahdiwaberl.[1]
V jeho uměleckém vývoji sehrálo základní roli přátelství s multimediálním umělcem Padhi Friebergerem, který je v rakouském prostředí vnímán jako iniciátor nové umělecké generace bez konvencí a předsudků. Vedle hudby se intenzívně věnoval také experimentální fotografii, formálně inspirované tvorbou Andy Warhola a volnou filozofií hippies. Ideály své generace vyjádřil také v dokumentární poloze. V katalogu salcburského Muzea moderního umění byl nazván protagonistou specifického rakouského pop-artu.[1]
Zúčastnil se mnoha mezinárodních výstav, mezi jinými Summer of Love ve vídeňské Kunsthalle, Frankfurtu nad Mohanem a Tate Gallery v Liverpoolu. Je zastoupen ve sbírkách několika významných institucí. Zabýval se rovněž multimediálními projekty a performancemi. V sedmdesátých letech 20. století spolupracoval s pražskou skupinou Plastic People of the Universe. V letech 1979–1989 mu byl zakázán vstup na území Československé socialistické republiky.[1]
Marcel Houf zemřel ve Vídni 25. října 2022 ve věku 70 let.
Umělec inspiroval rakouského písničkáře Georga Danzera k napsání hitu Jö schau nahou návštěvou vídeňské kavárny Hawelka. V důsledku tohoto představení byl přijat na psychiatrické oddělení. Inspirován touto skutečností pak složil píseň Psychiatrie Blues, v níž se zabýval tématem psychiatrie, státního násilí a nuceného léčení.
Svými díly je, event. byl, zastoupen v několika významných sbírkách:[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcel Houf na německé Wikipedii.