Martin Heinrich Klaproth | |
---|---|
Narození | 1. prosince 1743 Wernigerode |
Úmrtí | 1. ledna 1817 (ve věku 73 let) Berlín |
Pracoviště | Humboldtova univerzita (od 1810) |
Obory | chemie, analytická chemie, chemický prvek, chemická sloučenina, titan, oxid titaničitý, chrom, uran a farmacie |
Ocenění | společník Královské společnosti |
Děti | Julius Klaproth |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Martin Heinrich Klaproth (1. prosince 1743 Wernigerode – 1. ledna 1817 Berlín) byl německý chemik, mineralog a lékárník, autodidakt, který nikdy nestudoval na střední ani na vysoké škole, první profesor chemie na univerzitě v Berlíně.
Narodil se jako syn chudého krejčího Julia Klaprotha ve Wernigerode, kde absolvoval čtyři ročníky latinské školy a vydal se do učení k lékárníkovi v Quedlinburgu. Jako tovaryš pokračoval roku 1766 na lékárnickou praxi do Berlína, kde se stal zprvu asistentem lékárníka. Sňatkem s Christianou Sofií Lehmannovou, neteří chemika Andrease Sigismunda Marggrafa, získal roku 1780 v Berlíně slavnou lékárnu U medvěda (Apotheke Zum Bären), stal se movitým lékárníkem. V laboratoři této lékárny a na cestách za minerály strávil většinu svého produktivního života. Roku 1788 byl jmenován členem Pruské královské učené společnosti v Berlíně. Vyučoval na Hornické akademii. Po založení Humboldtovy univerzity v Berlíně roku 1810 se tam stal prvním profesorem chemie.[1]
Byl objevitelem několika minerálů, průkopníkem analytické chemie. Významnou měrou přispěl k systematizaci minerálů na základě jejich chemického složení.
Kolem 200 poznámek o svých objevech a chemických analýz minerálů shrnul do zásadních a opakovaně vydávaných publikací