Martti Ahtisaari | |
---|---|
Martti Ahtisaari (15. května 2012) | |
10. prezident Finska | |
Ve funkci: 1. března 1994 – 1. března 2000 | |
Předchůdce | Mauno Koivisto |
Nástupce | Tarja Halonenová |
Stranická příslušnost | |
Členství | Sociálně demokratická strana |
Rodné jméno | Martti Oiva Kalevi Ahtisaari |
Narození | 23. června 1937 Viipuri, Finsko (dnes Vyborg, Rusko) |
Úmrtí | 16. října 2023 (ve věku 86 let) Helsinky |
Místo pohřbení | hřbitov Hietaniemi |
Choť | Eeva Irmeli Ahtisaari |
Děti | Marko Ahtisaari |
Alma mater | Kuopio Lyceum High School (do 1952) Oulun Lyseon Lukio (1952–1956) University of Oulu (do 1959) |
Profese | politik, diplomat a učitel |
Náboženství | luteránství |
Ocenění | Commander of the Order of the Lion of Finland (1975) komandér Řádu bílé růže (1983) komandér 1. třídy Řádu bílé růže (1992) Komtur velkokříže Řádu finského lva (1994) velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1994) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | Martti Ahtisaari |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Martti Oiva Kalevi Ahtisaari (23. června 1937 Vyborg – 16. října 2023 Helsinky) byl finský politik, v letech 1994 až 2000 prezident Finska a nositel Nobelovy ceny míru za rok 2008.
Narodil se ve Viipuri, dnešním ruském Vyborgu. Od roku 1965 pracoval pro finské ministerstvo zahraničních věcí. V roce 1973 ho prezident Urho Kaleva Kekkonen jmenoval velvyslancem v Tanzanii. V roce 1977 byl jmenován vysokým komisařem OSN pro Namibii. V lednu 1987 jej generální tajemník OSN Javier Peréz de Cuéllar jmenoval tajemníkem pro administrativu a management. V dubnu 1989 byl vyslán jako zvláštní vyslanec OSN do Namibie.
V letech 1994 až 2000 byl prezidentem Finska. Byl zastáncem vstupu Finska do Evropské unie, což se uskutečnilo v roce 1995.
V 90. letech 20. století se stal vedoucím pracovní skupiny OSN pro Bosnu a Hercegovinu a později velvyslancem Evropské unie pro Kosovo. Během svého působení přiměl Slobodana Miloševiće k přijetí podmínek Severoatlantické aliance, které v Kosovu ukončilo boje. K problémům Kosova se vrátil v roce 2008, když jako velvyslanec EU navrhoval nezávislost pro kosovské Srby.[1]
V roce 2005 se zasloužil o mírovou smlouvu mezi vládou Indonésie a odštěpeneckou provincií Aceh, která po třiceti letech ukončila boje mezi vládou a povstalci.
Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
---|---|---|---|
Austrálie | důstojník Řádu Austrálie[2] | 2002, 2. dubna | |
Dánsko | velkokříž Řádu Dannebrog | ||
rytíř Řádu slona[3] | 1994, 7. září | ||
Estonsko | Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem[4] | 1995, 16. května | |
Island | velkokříž Řádu islandského sokola | 1995, 26. září | |
Itálie | velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku[5] | 1997, 28. ledna | |
Jižní Afrika | velkokříž Řádu mysu Dobré naděje[6] | 1997 | |
Litva | velkokříž Řádu Vitolda Velikého[7] | 1996, 15. ledna | |
Lotyšsko | velkokříž Řádu tří hvězd[8] | 1997, 3. listopadu | |
Maďarsko | velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky | ||
Norsko | velkokříž Řádu svatého Olafa | 1994 | |
Polsko | rytíř Řádu bílé orlice[9] | 1997, 17. dubna | |
Rumunsko | velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy[10] | 1998 | |
Španělsko | velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické[11] | 1999, 29. ledna | |
Švédsko | rytíř Řádu Serafínů | 1994, 12. dubna | |
Turecko | Řád Turecké republiky[12] | 1999, 20. listopadu |
V roce 2008 získal Nobelovou cenou míru s odůvodněním „za jeho důležité úsilí při řešení mezinárodních konfliktů na několika kontinentech po více než tři dekády“.[13]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martti Ahtisaari na anglické Wikipedii.