Matan Kahana | |
---|---|
![]() Matan Kahana (2021) | |
26. ministr náboženských služeb | |
Ve funkci: 13. června 2021 – 15. května 2022 | |
Předseda vlády | Naftali Bennett |
Předchůdce | Ja'akov Avitan |
Nástupce | Naftali Bennett (úřadující) |
Poslanec Knesetu | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 15. května 2022 | |
Ve funkci: 3. října 2019 – 15. června 2021 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Státní tábor |
Vojenská služba | |
Služba | Izrael |
Složka | Izraelské obranné síly |
Doba služby | 1990–2018 |
Hodnost | plukovník (aluf mišne) |
Bitvy/války | druhá intifáda druhá libanonská válka operace Lité olovo operace Pilíř obrany operace Ochranné ostří |
Narození | 29. července 1972 (51 let) Haifa, Izrael |
Kneset | 22., 23., 24., 25. |
Alma mater | Bar-Ilanova univerzita |
Profese | pilot, politik |
Commons | Matan Kahana |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Matan Kahana (hebrejsky מתן כהנא; * 29. července 1972 Haifa) je izraelský politik, od května 2022 poslanec Knesetu za Státní tábor. Předtím působil jako náměstek ministra náboženských služeb a ministr náboženských služeb.
Je důstojníkem v záloze Izraelských obranných sil v hodnosti plukovníka. Sloužil jako stíhací pilot v Sajeret Matkal a v izraelském letectvu. Byl velitelem letky stíhaček F-16.[1][2] Po odchodu z armády vstoupil do strany ha-Jamin he-chadaš. V roce 2022 vstoupil do aliance Státní tábor.
Narodil se v Haifě manželům Oře a Elijovi. Když mu byly tři měsíce, přestěhoval se s rodinou do New Yorku ve Spojených státech, kde jeho otec studoval elektrotechniku a podnikovou ekonomiku. Když mu byly tři roky, rodina se vrátila do mošavu Bejt Gamli'el. Navštěvoval základní školu v kibucu Chafec Chajim (1. až 8. třída) a poté ješivu Netiv Me'ir.[3] V mládí působil v organizaci Bnej Akiva.
Byl odveden do leteckého kurzu, ale podepsal zřeknutí se služby v Sajeret Matkal. Jako stíhací pilot sloužil tři a půl roku.[4] V lednu 1994, když ukončil povinnou službu, nastoupil do kurzu pro stíhací piloty a sloužil jako stíhací pilot u 116. perutě.[5]
Během své služby se jako pilot účastnil operací Lité olovo, Pilíř obrany a Ochranné ostří. Jako pilot F-16 se zúčastnil také druhé libanonské války.[3][6] Zúčastnil se také operace, jejímž cílem bylo zničit rakety dlouhého doletu Hizballáhu.[7]
V roce 2013 byl jmenován velitelem 109. perutě.[8] Po ukončení funkce velitele 109. perutě v roce 2015 byl povýšen do hodnosti plukovníka. V srpnu 2018 byl propuštěn z Izraelských obranných sil. V prosinci 2020 ukončil po 25 letech své operační lety.[9]
Po propuštění z Izraelských obranných sil v roce 2018[3][5] působil na ministerstvu školství a v Centru pro vzdělávací technologie.[10]
Dne 10. ledna 2019 oznámil svůj vstup do strany ha-Jamin he-chadaš vedené Naftali Bennett a Ajelet Šakedová.[11] Před volbami v dubnu 2019 se umístil na čtvrtém místě kandidátky, ale poté, co strana nepřekročila volební práh, nebyl do Knesetu zvolen.[12]
Před volbami v září 2019 se umístil na sedmém místě kandidátky aliance Jamina (za ha-Jamin he-chadaš). Aliance získala sedm mandátů a on byl zvolen do Knesetu.[13]
Dne 13. června 2021 rezignoval na svou funkci poslance Knesetu a byl jmenován ministrem náboženských služeb ve vládě Naftali Bennetta.[14] O den později jmenoval Šim'ona Ma'atuka výkonným ředitelem ministerstva.[15] Během svého působení v této funkci podporoval zvýšení zastoupení žen v náboženských radách.[16]
V lednu 2022 představil vládní plán týkající se gijuru.[17] Mnoho rabínů, včetně vrchních rabínů Izraele, se ostře postavilo proti kašrutu a programům týkajícím se konverze.[18][19]
Za účelem prozkoumání způsobu pohřbívání v Izraeli byla na jeho příkaz zřízena meziresortní komise.[20]
V květnu 2022 rezignoval na funkci ministra náboženských služeb a prohlásil, že se vrátí do Knesetu. Nahradil Jom Toba Kalfona. Tento krok měl „pomoci posílit koalici“.[21][22] Po své rezignaci se stal náměstkem ministra náboženských služeb. Koalice se pokusila o jeho jmenování zpět do funkce ministra náboženských služeb prostřednictvím hlasování v Knesetu.[23] Hlasování zmařila Idit Silman, která hlasovala s opozicí.[24]
V srpnu 2022 odešel z Jaminy a vstoupil do Státního tábora.[25] Jeho působení ve funkci náměstka ministra náboženských služeb skončilo 15. srpna, kdy po třech měsících vypršel mandát Bennettovi, který působil jako úřadující ministr náboženských služeb.[26]
Zastává liberální ekonomické názory a podporuje volný trh. Mimo jiné předložil návrhy zákonů, které zakazují stávky v základních orgánech.[27]
V předvolební kampani kritizoval Histadrut.[28] Kritizoval také Nejvyšší soud, který schválil kandidaturu členky Strany práce Ibtisám Mará'any do Knesetu.[29]
Nesouhlasí se začleněním žen do speciálních bojových jednotek s odůvodněním, že jen málo žen má dostatečnou fyzickou zdatnost a že by takové začlenění mohlo poškodit věřící vojáky v těchto jednotkách.[30]
Vystudoval bakalářský a magisterský obor právo na Bar-Ilanově univerzitě. Je ženatý s Lisou, doktorkou klinické psychologie, a je otcem čtyř dětí. Žije v náboženském mošavu Bejt Gamli'el.[4][31] Jeho bratrancem je rabín Chajim Navon.[32]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Matan Kahana na anglické Wikipedii a מתן כהנא na hebrejské Wikipedii.