Nicola Calandro
Narození3. července 1715
Úmrtí1759 (ve věku 43–44 let)
Povoláníhudební skladatel a dirigent
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Nicola Calandro zvaný Frascia (3. července 1715 Frasso Telesino – po r. 1771 tamtéž) byl italský hudební skladatel

Život

[editovat | editovat zdroj]

Nicola, páté ze šesti dětí Michele a Antonie Moselle, se narodil 3. července 1715 ve Frasso Telesino. Hudební základy získal u kanovníka místního kostela Frasso Telesina. Ve studiu pokračoval na neapolské konzervatoři Sant'Onofrio a Capuana, kde byli jeho učiteli Ignazio Prota a Francesco Feo.

Po skončení studia působil v Neapoli v divadle Teatro della Pace, kde byly uvedeny jeho čtyři hudební komedie v neapolském dialektu: Lo barone Landolfo (1747) na libreto D'Avina, La mugliera traduta (1747) a Li dispiette d'ammore (1748) na text Palomba a konečně Lo Tutore 'nnammorato (1749) na text Trinchera.

Přestěhoval se do Říma a v letech 1749–1750 byl ve službách kardinála Domenica Orsiniho s titulem Virtuoso presso l'Eccellentissima Casa Orsini d'Aragona. V této době komponoval převážně chrámové a instrumentální skladby podle potřeb svého ochránce. Teprve v lednu 1755 se představil římské veřejnosti také jako operní skladatel, když v divadle Teatro Argentina uvedl svou Farsettu per musica. Na začátku roku 1756 uvedl v Terni oratorium pro tři hlasy, sbor a orchestr Saul e Gionata a na podzim v Benátkách komickou operu na text Carla Gozziho I tre matrimoni v divadle Teatro Grimandi di S. Samuele. Mezi tím byla v Římě v létě téhož roku na svátek Nanebevzetí Panny Marie provedena kantáta Le Corone.

Během karnevalu 1757, byl opět v Římě, kde se v Teatro Valle hrálo intermezzo La Pugna Amorosa. V roce 1758 působil v Bologni, kde zdokonalil své hudební znalosti u renomovaného kontrapunktisty Giovanni Battisty Martiniho a dával lekce hry na cembalo v rodině Bettiů. Při této příležitosti vyvinul vlastní metodu výuky hry na tento nástroj.

Jeho sláva pronikla i za hranice Itálie, o čemž svědčí, že mnoho jeho rukopisů je rozeseto po archivech celé Evropy. V poslední době byly objeveny jeho rukopisy i v klášteře jezuitských misionářů v Chiquitos v Bolívii.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Jevištní díla

[editovat | editovat zdroj]

Další skladby

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]