Osek | |
---|---|
Donjon | |
Účel stavby | |
rodové sídlo | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | před rokem 1250 |
Zánik | 16. století |
Stavebník | Boreš z Rýzmburka |
Další majitelé | Hrabišici, Jiří z Poděbrad, Kaplířové ze Sulevic, Lobkovicové aj. |
Současný majitel | město Osek |
Poloha | |
Adresa | ostrožna nad vesnicí Hrad Osek, Osek, Česko |
Souřadnice | 50°38′2″ s. š., 13°39′53″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 43373/5-2725 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Osek (též Rýzmburk, německy Riesenburg) je zřícenina gotického hradu nad vesnicí Hrad Osek asi dva kilometry severozápadně od města Osek v Ústeckém kraji. Stojí na vrcholu ostrožny v nadmořské výšce 525–550 metrů. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Hrad byl postaven před polovinou 13. století. Byl rodovým sídlem Hrabišiců, kteří ho prodali míšeňskému markraběti Vilémovi. Později ho získali Kaplířové ze Sulevic a Lobkovicové, za kterých byl v průběhu 16. století opuštěn.
Podle Tomáše Durdíka byl pravděpodobným zakladatelem hradu král Václav I.[2] Pozdější archeologické výzkumy zjistily, že stavba vznikla postupným vývojem a v době svého vzniku okolo poloviny třináctého století svými rozměry odpovídala běžným šlechtickým hradům.[3] Za zakladatele hradu je proto považován Boreš z Rýzmburka, který se po hradě psal poprvé roku 1250.[4] Dendrochronologické datování ukazuje, že stromy použité ve válcové věži jádra byly pokáceny v letech 1247–1262 a 1248–1249.[5] Hrad byl významně rozšířen po jeho konfiskaci Přemyslem Otakarem II., k níž mohlo dojít okolo roku 1264 (tehdy se sám Boreš označil za kastelána na Rýzmburku) nebo po Borešově popravě.[3]
Hrad zůstal v majetku Hrabišiců do konce 14. století. Význam rodu v průběhu času klesal a zároveň se zmenšoval i rodový majetek. Roku 1398 prodali hrad míšeňskému markraběti Vilémovi. Po husitských válkách, během kterých stáli majitelé hradu na straně katolíků, bylo zesíleno opevnění.
Roku 1459 hrad získal král Jiří z Poděbrad, ale hned o rok později ho zastavil kancléři Prokopu z Rabštejna. Za nejasných okolností byl hrad obsazen německými křižáky (1468) a v letech 1471 a 1473 Sasy. Král Vladislav II. hrad roku 1474 prodal Pavlu ze Sulevic. Páni ze Sulevic však od začátku 16. století sídlili v Duchcově a hrad za nich přestal být obýván a zpustl.
V nárožích trojúhelného jádra stály dvě čtverhranné a jedna okrouhlá věž. Nejstarší z nich je donjon na nejvyšším místě staveniště, ve kterém byly druhotně použity starší architektonické články. Věž měla tři patra a okna orientovaná k západu a jihu. V přízemí se nacházela síň, v prvním patře obytná komnata a nad ní noční komora se vstupem na obranný ochoz. Nad ní se nacházelo ještě patro určené k provozním nebo skladovacím účelům. Jednotlivé úrovně pravděpodobně spojovala dřevěná žebříková schodiště.[4] Okrouhlá věž s průměrem 6,2 metru u paty je částečně dochovaná do výše třetího podlaží. Její výstavba byla dendrochronologicky datována do období 1248–1249. Přízemí je přístupné dochovaným portálkem. Dochované kapsy po závorách svědčí o tom, že vstup bylo možné uzavřít z vnitřní i vnější strany. Do vyšších pater se vstupovalo portálem v prvním patře přístupném z přilehlé hradby po žebříku.[6] K menší čtverhranné věži přiléhala malá polygonální kaple a palác. Pod hradním jádrem, na třetím nádvoří, stála pravděpodobně jen velká hospodářská budova. Hradba okolo nádvoří byla zpevněná věžicí a jako parkán obíhala také boky jádra.[2]
Na druhém nádvoří volně stojí okrouhlý bergfrit, jehož přízemní vstup byl proražen až v devatenáctém století.[7] Také hradba druhého nádvoří obíhá jádro jako další parkán. Na západní straně k ní byla v 15. století přistavěna hospodářská budova považovaná za pivovar,[2] nebo ubikaci posádky.[8] Na prvním nádvoří stála zřejmě jen protáhlá brána. Hradby prvního a druhého nádvoří postrádaly ochoz a jejich obranu umožňovaly pravidelně rozmístěné věžičky. Existuje názor, že vnější opevnění nevzniklo současně se založením hradu, ale bylo postaveno až v průběhu 14. století.[2][9]
Zřícenina je dobře přístupná z Oseka, odkud vede červeně značená turistická značka dlouhá asi 2,5 km. V blízkosti také prochází značená cyklotrasa číslo 231. Nedaleko hradu se nachází přírodní památka Vrása.
Na hradě se natáčela scéna z filmu Páni kluci, v níž se hlavní hrdinové vypraví hrad dobýt.[10]