Tento článek není dostatečně
ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním
referencí na
věrohodné zdroje.
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho
vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Osvaldo Golijov (* 5. prosince 1960 La Plata) je argentinsko-izraelský skladatel současné klasické hudby.
Životopis
Osvaldo Golijov se narodil v židovské rodině. Vyrůstal v La Platě v Argentině. Jeho rodina se do Argentiny přistěhovala ve 20. letech 20. století. Golijova matka, učitelka klavíru, byla rumunského původu. Otec pocházel z Ukrajiny a byl lékař.
Již v mládí se projevil jeho zájem o hudbu, obzvláště o komorní klasickou hudbu, židovskou liturgii a klezmer. Studoval hru na klavír na laplatské konzervatoři a kompozici u Gerarda Gandiniho.
Roku 1983 se přestěhoval do Izraele. Společně s Markem Kopytmanem studoval v jeruzalémské Rubinově akademii, kde se začal zajímat o míšení různých hudebních tradic. Roku 1985 se oženil se Silvií Golijovovou a rok nato se přestěhoval do Spojených států. Tam získal doktorát na Pensylvánské univerzitě po studiích u amerického skladatele George Crumba.
Na začátku 90. let započal svou spolupráci s dvěma hudebními tělesy: Kronos Quartetem a Kvartetem sv. Vavřince. Album Yiddishbuk vydané v roce 2002 na počest desetileté spolupráce Golijova s Kvartetem svatého Vavřince bylo nominováno na cenu Grammy v kategorii komorní hudba.
Ve spolupráci s Kronos Quartetem byly vydány tři nahrávky: The Dreams a Prayes of Isaac the Blind se slavným klezmerovým klarinetistou Davidem Krakauerem, Caravan a Nuevo. Kvarteto šířilo Golijovovu hudbu také prostřednictvím spolupráce s různými dalšími interprety, např. s rumunskou cikánskou kapelou Taraf de Haïdouks, mexickou rockovou skupinou Café Tacuba, Zakirem Hussainem a legendárním argentinským skladatelem, kytaristou a producentem Gustavem Santaolallou, se kterým Golijov průběžně spolupracoval na mnoha rozmanitých projektech.
Sopranistka Dawn Upshawová inspirovala Golijova ke kompozici Three Songs for Soprano and Orchestra, opery Ainamadar, cyklu Ayre a dalších populárních písní a skladeb.
Bouřlivý ohlas měla premiéra La Pasión según San Marcos roku 2000. Golijovova verze Markových pašijí se hrála na Festivalu evropské hudby u příležitosti 250. výročí úmrtí Johanna Sebastiana Bacha. Speciálně pro tuto skladbu Golijov angažoval perkusionistu Mikaela Ringguista pod taktovkou Maríi Guinandové. Nahrávka vydaná pod značkou Hänssler Classic obdržela cenu Grammy a nominaci na Latin Grammy roku 2002.
Pro premiéru Ayre založil Golijov další hvězdné uskupení: The Andalucian Dogs. Se zpěvačkou Dawn Upshawou měla opera premiéru v Zankelově síni v Carnegie Hall a nahrávka této skladby, vydaná společností Deutsche Grammophon, byla roku 2005 nominována na Grammy.
O rok později vydala stejná společnost Ainamadar, opět s Upshawovou, která zpívala roli Margarity Xirgu. Dalšími sólisty byli Kelly O'Connor jako Federico García Lorca a Jessica Riveraová jako Nuría, Atlantský symfonický orchestr a sbor řídil Robert Spano, který s Golijovem úzce spolupracoval již celé desetiletí. Nahrávka obdržela dvě ocenění Grammy, za nejlepší operní nahrávku a nejlepší soudobou skladbu.
Golijov obdržel velké množství zakázek od vedoucích hudebních uskupení a institucí v USA i Evropě. Úzce spolupracuje s dirigentem Miguelem Harth-Bedoyou a Alan Gilbert, zpěvačkami Lucianou Souzaovou, Alexandrou Montanovou a Biellou da Costa, violoncelisty Yo-Yo Ma, Mayou Beiserovou, Alisou Weilersteinovou a Mattem Haimovitzem, Kayhanem Kalhorem, bubeníkem Jameyem Haddadem a mnoha dalšími. Spolupracuje s hudebními tělesy jako Atlantský symfonický orchestr, Bostonský symfonický orchestr nebo Chicagský symfonický orchestr. Jeho hudba se hraje na mnoha festivalech. V lednu 2006 Lincolnovo centrum uspořádalo vyprodaný festival s názvem The Passion of Osvaldo Golijov, kde jeho práci předvedlo mnoho umělců, hrála se jeho komorní hudba, tango a klezmer. Londýnský Barbican Centre Golijovově hudbě věnoval dva večery na počátku roku 2006 a Atlantský symfonický orchestr hraje jeho hudbu po celou sezónu.
V roce 2007 komponoval koncert pro violoncello a orchestr názvem Azul pro Yo-Yo Ma a Bostonský symfonický orchestr, hudbu k filmu Francise Forda Coppoly Mládí bez mládí a skladbě Rose of the Winds pro Chicagský symfonický orchestr.
Seznam děl v databázi Národní knihovny