PKP CARGO INTERNATIONAL a.s. | |
---|---|
Základní údaje | |
Právní forma | akciová společnost |
Datum založení | 1952 |
Zakladatel | Ostravsko-karvinské doly |
Sídlo | Ostrava, Česko |
Adresa sídla | Betonářská 580/14, Ostrava, 712 00, Česko |
Souřadnice sídla | 49°50′30″ s. š., 18°16′15″ v. d. |
Klíčoví lidé | Dariusz Seliga |
Charakteristika firmy | |
Rozsah působení | střední Evropa |
Služby | provozování dráhy, železniční a kombinovaná nákladní doprava |
Obrat | Údaje k 31. 12. 2020 Obrat 3,4 mld. Kč |
Výsledek hospodaření | -0,06 mld. Kč |
Celková aktiva | 2,9 mld. Kč |
Vlastní kapitál | 1,9 mld. Kč |
Zaměstnanci | ▼ 1 589 (2015) |
Mateřská společnost | PKP Cargo S.A. |
Dceřiné společnosti | PKP CARGO INTERNATIONAL HU Zrt., PKP CARGO INTERNATIONAL SK a.s., PKP CARGO INTERNATIONAL SI d.o.o., AWT ROSCO a.s., AWT REKULTIVACE a.s. |
Identifikátory | |
Oficiální web | https://www.pkpcargointernational.com/ |
IČO | 47675977 |
LEI | 31570010000000111742 a 259400CXXTS5M4SKB438 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
PKP CARGO INTERNATIONAL a.s., do 2. října 2019 Advanced World Transport a.s. (AWT), do 30. dubna 2010 OKD, Doprava, akciová společnost,[1] (VKM: PCI a AWT,[2] dříve OKDD) je akciová společnost, která vznikla jako dceřiná společnost těžební firmy OKD (Ostravsko-karvinské doly) a od roku 2015 je součástí skupiny PKP Cargo.[3] Její nejvýznamnější aktivitou je provozování dráhy a provozování drážní dopravy. V roce 2019 se po společnostech ČD Cargo a Metrans Rail jednalo o třetího největšího nákladního železničního dopravce v ČR z hlediska objemu výkonů na železniční síti SŽDC.[4] Tržby společnosti dosáhly v roce 2013 výše 4,3 miliard Kč.
Tato firma byla založena ke dni 1. ledna 1952, kdy OKD založilo národní podnik OKR – Doprava. Tento podnik spravoval Báňskou dráhu, kolejiště koksoven v Ostravsko–karvinském revíru a postupně také jednotlivých dolů. Samotnou železniční dopravu na Báňské dráze však provozovaly státní dráhy ČSD a provoz na svých vlečkách si zajišťovaly jednotlivé doly samostatně. Postupně však OKR–Doprava začala přebírat provoz i v jednotlivých dolech, nejdříve na nově vznikajících.[5]
Do správy OKR – Doprava přešly postupně také některé tratě od ČSD:
K 1. lednu 1994 vznikla privatizací podniku OKR – Doprava (přejmenovaného již v lednu 1991 na OKD, a.s. – Doprava) společnost OKD, Doprava, akciová společnost (zkratka OKD, Doprava a.s.).
Po záplavách v roce 1997 se OKD, Doprava vlastními silami a prostředky opravila těžce poškozenou regionální dráhu Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem a od 13. ledna 1998 na této dráze provozovala osobní i nákladní dopravu.[6]
Po vstupu mateřské firmy OKD do holdingu RPG a po následných majetkových transformacích byla OKD, Doprava od 27. srpna 2007 vlastněna jediným akcionářem – společností New World Resources Transportation B.V. se sídlem v Amsterdamu, když tento se v roce 2010 přejmenoval na Advanced World Transport B.V. K 1. květnu 2010 došlo v Obchodním rejstříku ke změně jména společnosti OKD, Doprava, akciová společnost na Advanced World Transport a.s. Současně došlo ke změně sídla společnosti, které bylo přeneseno do kancelářského a hotelového komplexu Orchard na Hornopolní ulici v Moravské Ostravě,[1] kde už vedení OKD, Doprava sídlilo od podzimu 2008.[7]
V roce 2010 majoritní 80 % podíl v AWT B.V. nepřímo vlastnila BXR Group[8][9] (tehdy ovládaná Zdeňkem Bakalou[10] ), 20 % podíl pak kyperská společnost Hattisburg Enterprises Limited (v roce přeměněna na českou Minezit SE [11]). V roce 2014, kdy Zdeněk Bakala opustil BXR Group, AWT B.V. přešla pod BMM Group Zdeňka Bakaly.[12] Počátkem září 2014 bylo oficiálně oznámeno, že o odkoupení AWT B.V. a tím i celé skupiny AWT jedná polský dopravce PKP Cargo.[13] Jednání byla završena v prosinci 2014, za 80% podíl zaplatí PKP Cargo 103,2 milionu euro (v přepočtu asi 2,9 miliardy korun).[14]
Dne 2. října 2019 byla v obchodním rejstříku zapsána změna názvu společnosti Advanced World Transport a.s. na PKP CARGO INTERNATIONAL a.s.[1] V roce 2021 se společnost přestěhovala z komplexu Orchard do přestavěné budovy v Ostravě-Muglinově.[15] K oficiální změně sídla došlo k 1. březnu 2021.[1]
V rámci fungování pod vlastníkem New World Resources Transportation OKDD zahájila program akvizic společností z logistické branže. V červnu 2013 byla jedním ze tří zájemců o chorvatského železničního dopravce HŽ Cargo.[16][17]
V srpnu 2008 firma oznámila, že od společnosti Viamont, odkoupila veškeré aktivity společnosti související s nákladní dopravou a provozováním vleček. Jedná se o činnosti, které byly z mateřského Viamontu vyčleněny do nově založené firmy Viamont Cargo.[18] Převzetí Viamontu Cargo firmou OKD, Doprava mělo být po schválení transakce ÚOHS dokončeno do konce roku 2008.[19] K převodu veškerého jmění firmy Viamont Cargo na mateřskou společnost OKD, Doprava došlo k 31. srpnu 2009 a k témuž datu společnost Viamont Cargo zanikla vymazáním z obchodního rejstříku.[20]
V roce 2008 společnost ovládla železniční překládkový terminál Belterminal, který se nachází na styku normálního a širokého rozchodu v běloruském Brestu. Terminál leží u hraničního přechodu Brest / Terespol a jedná se o hraniční bod, přes který směřuje většina zboží mezi Běloruskem a státy Evropské unie. OKD, Doprava vlastnila ve společnosti Belterminal podíl 90 %.[21]
V květnu 2009 NWRT B.V. oznámila, že kupuje společnost Čechofracht, což je největší logistický operátor v Česku. Pod Čechofracht patří železniční speditér SPEDI-TRANS Praha, silniční nákladní dopravce BlueTrucks a bohumínská společnost VADS, která se zabývá údržbou a pronájmem železničních kotlových vozů.[22] K faktickému začlenění Čechofrachtu do skupiny OKDD došlo k 12. lednu 2010, kdy se jediným akcionářem společnosti stala firma New World Resources Transportation B.V. (tj. matka OKDD).[23] Po rebrandingu OKD, Doprava na AWT se od 1. května 2010 změnil název firmy na AWT Čechofracht,[23] dceřiné společnosti změnily své obchodní jména následovně: AWT SPEDI-TRANS,[24] AWT BlueTrucks,[25] AWT VADS.[26]
V dubnu 2009 bylo oznámeno, že v rámci restrukturalizace se OKD, Doprava spojí s firmou OKD, Rekultivace (OKDR), zabývající se především obnovou krajiny postižené těžbou uhlí.[27] Původním akcionářem OKDR (do 13. srpna 2008) byla společnost OKD, na přechodnou dobu pak společnost RPG Rekultivace a od 5. října 2009 je jediným akcionářem OKD, Doprava.[28] K 1. květnu 2010 se název společnosti změnil na AWT Rekultivace a.s., v září 2010 se jediným akcionářem AWT Rekultivace stala AWT B.V.[29]
Společnost provozuje především vlastní rozsáhlou vlečkovou síť na Ostravsku sloužící především k propojení jednotlivých černouhelných dolů v rámci Ostravsko-karvinské a částečně též Podbeskydské uhelné pánve. Mezi tyto vlečky patří mj. Báňská dráha či někdejší Košicko-bohumínská dráha v úseku Louky nad Olší – Bohumín.[5]
Vedle vlečkové sítě v rámci Ostravska firma provozuje (nebo provozovala) také několik větších či menších vleček, např. všechny vlečky na dolech a v koksovnách OKD, vlečku elektráren Dětmarovice, Mělník, Hodonín, Poříčí a Tušimice, vlečkový areál v bývalé firmě Poldi Kladno, dále vlečky Precheza Přerov, Fosfa Poštorná, Teplárna Dvůr Králové nad Labem aj.[5]
Na základě zákona o dráhách platného od 1. ledna 1995, který umožnil volný vstup všech dopravců na celostátní a regionální dráhy, začala OKD, Doprava provozovat také železniční nákladní dopravu na těchto drahách. V současnosti se společnost zabývá především železniční nákladní dopravou po celém území ČR, prostřednictvím dceřiné firmy ŽDD také na Slovensku. Ve spolupráci s dopravci z dalších států pak provozuje nákladní dopravu i do Německa a Polska.
V roce 2007 měl dopravce podíl 2,64 % na výkonech nákladní dopravy všech dopravců na síti tehdejší SŽDC (nyní Správa železnic) podle hrubých tunových kilometrů. To znamená druhou pozici na trhu po Českých drahách.[30] Za rok 2009 však již firma vykázala téměř dvojnásobný podíl na trhu – konkrétně 5,18 % – k čemuž přispělo mj. převzetí výkonů zaniklé společnosti VIAMONT Cargo.[31] Nejvyšší podíl na trhu společnost dosáhla v roce 2014 (přes 12 % dle hrtkm), od té doby její pozice slábne. Až do roku 2018 se firma trvale držela pozici druhého největšího nákladního železničního dopravce v Česku (za ČD Cargo), ale v roce 2019 ji vystřídal Metrans Rail. V roce 2023 se společnost propadla až na šesté místo řebříčku.[32][33]
rok | tisíc hrtkm | podíl hrtkm | vlkm | podíl vlkm |
---|---|---|---|---|
2006 | 847 936 | 2,24 % | 643 892 | 1,53 % |
2007 | 1 036 221 | 2,64 % | 812 823 | 1,87 % |
2008 | 1 193 080 | 3,14 % | 939 248 | 2,15 % |
2009 | 1 584 292 | 5,18 % | 1 302 780 | 3,56 % |
2010 | 1 830 682 | 5,63 % | 1 528 749 | 4,14 % |
2011 | 6,21 % | 4,60 % | ||
2012 | 8,03 % | 6,11 % | ||
2013 | 7,78 % | 6,02 % | ||
2014 | 12,43 % | 9,48 % | ||
2015 | 9,21 % | 7,57 % | ||
2016 | 8,99 % | 7,65 % | ||
2017 | 7,93 % | 6,78 % | ||
2018 | 7,62 % | 6,76 % | ||
2019 | 7,20 % | 6,00 % | ||
2020 | 7,33 % | 6,31 % | ||
2021 | 6,49 % | 5,49 % | ||
2022 | 5,47 % | 4,60 % |
Základem vnitrostátní dopravy a jeho objemově nejvýznamnější částí je vozba nákladních vlaků na Ostravsku, a to jak po vlastní síti, tak na síti Správy železnic. Jedná se především o přepravu uhlí z jednotlivých dolů OKD k příjemcům v okolí, např. OKK Koksovny, Nová huť, Vítkovické železárny, elektrárna Dětmarovice aj.[34]
Mezi relace na delší vzdálenosti patří nebo patřila např. vozba černého uhlí z Ostravska do Přerova, Kladna–Dubí či Kamenných Žehrovic, vozba hnědého uhlí ze Světce–Ledvic do Kladna–Dubí.[35]
Jako vůbec první nestátní železniční dopravce odvezla firma nákladní vlak z Česka do Polska. Stalo se tak 29. června 2004, kdy OKD, Doprava odvezla vlak ze stanice Drahotuše přes hraniční přechod Bohumín/Chałupki do stanice Rybnik Towarowy, přičemž dopravcem na polském území byla firma PTKiGK Rybnik.[36] Na česko-polské hranici si společnost předává vlaky také se společnostmi PKP Cargo[36] a dalšími.[37]
První vlak OKD, Doprava ve směru na Slovensku byl veden 18. října 2004 přes hraniční přechod Lanžhot/Kúty, dopravcem na Slovensku přitom byla firma ŽDD, což byla dceřiná společnost OKD, Doprava na Slovensku. Vlaky tohoto dopravce jsou však vedeny také přes přechody Čadca či Horní Lideč,[36] byl však zaznamenán i případ vedení nákladního vlaku přes pohraniční stanici Vrbovce, kde jsou jinak provozovány pouze osobní vlaky.[38] Vlaky společnosti jsou na Slovensku vedeny jak pod hlavičkou dceřiné firmy PKP CARGO INTERNATIONAL SK,[39] tak přímo na vlastní českou licenci.[40]
Ve směru do Německa zahájila OKD, Doprava ve spolupráci s německým dopravcem ITL Eisenbahngesellschaft v roce 2005 dopravu uhlí z Mostecka do Kasselu přes hraniční přechod Děčín/Bad Schandau.[36] Přes stejný hraniční přechod OKD, Doprava ve spolupráci s německým dopravcem RAG Bahn- und Hafenbetriebe v roce 2006 realizovala přepravy pohonných hmot do skladu společnosti Čepro ve Střelicích.[41] Od roku 2007 pak probíhala přeprava koksu v kontejnerech ACTS z Ostravy do Neubergu (přes přechod Česká Kubice/Furth im Wald, dopravcem v Německu byla Bayerische CargoBahn), rozšířená v roce 2008 o křídlo do Porúří (přes Bad Schandau, dopravcem v Německu bylo RBH Logistics, tj. dřívější RAG Bahn- und Hafenbetriebe).[42]
Od 1. ledna 2009 firma převzala na českém území vozbu tranzitních uhelných vlaků z Horního Slezska k rakouským odběratelům. Přeprava probíhá na objednávku spediční společnosti Express Interfracht (součást skupiny ÖBB). Ačkoliv ČD Cargo přešlo do protiútoku a počínaje 1. únorem se jim podařilo převzít většinu přeprav zpět do svých rukou.[43]
Společnost se zabývá také kombinovanou dopravou systému ACTS a přepravu kontejnerů zajišťuje jak po železnici, tak po silnici.[44]
Pozici v oblasti intermodální dopravy firma posílila vybudováním kontejnerového terminálu v Paskově, který je v provozu od roku 2007.[45] Po dokončení výstavby, což bylo plánováno na rok 2013, měla překládková kapacita činit 300 kontejnerů denně, skladovat mělo být možné 1800 kontejnerů. Terminál sloužil především pro potřeby automobilky Hyundai v Nošovicích a její dodavatele.[46] V létě 2009 pak začal být terminál Paskov využíván pro překládku kontejnerů, které začal dopravce ČD Cargo vozit z terminálu Mělník.[47]
Společnost provozovala od 13. ledna 1998 pravidelnou osobní dopravu na regionální trati Milotice nad Opavou – Vrbno pod Pradědem,[6] od 1. ledna 2010 však osobní provoz na této trati převzala společnost Viamont.[48] Podíl na výkonech dopravců v osobní dopravě na síti SŽDC podle vlakových kilometrů činil v roce 2007 0,12 %.[30] Příležitostně také provozuje osobní dopravu po vlastních vlečkách na Ostravsku.[49]
V roce 2008 firma uváděla, že vlastní téměř 160 lokomotiv, především dieselových, a přes tři a půl tisíce železničních nákladních vozů.[44] V roce 2010 celá skupina AWT (nikoli jen samotná firma AWT) disponovala parkem téměř 170 lokomotiv a 6000 železničních vozů.[50]
Základem lokomotivního parku společnosti jsou motorové lokomotivy řady 740 (ex T448.0), kterých firma vlastní několik desítek. Tyto lokomotivy jsou využívány jak pro posun, tak pro traťovou službu, v tom případě zpravidla ve dvojicích spojených dvojčlenným řízením.[51] Pro úsporu nafty byly některé lokomotivy této řady remotorizovány s použitím motorů Caterpillar 3406 DI-TA s výkonem nastaveným na 369 kW, oproti původním motorům ČKD K 6 S 230 DR o výkonu 880 kW.[52] Firma měla sedm lokomotiv s tímto nižším výkonem, které byly označeny řadou 740.3.[53]
V traťové službě se dále používají motorové lokomotivy řad 770 a 771, přes 30 modernizovaných lokomotiv řady 753.7[35] a 4 řady 752.6, jedna lokomotiva řady 753 je v původním provedení. Pro provoz na menších vlečkách se používá také několik kusů menších lokomotiv řad 702, 703, 709, 710 a 720.[51]
Od roku 1998 OKD, Doprava provozovala také elektrické lokomotivy řady 181, pocházející od Českých drah.[51]
Od roku 2013 AWT vlastní a provozuje také 3 elektrické lokomotivy Siemens ES64U4 „Taurus“.[54]
Park železničních nákladních vozů této společnosti byl v roce 2008 tvořen:[55]
Vedle výše uvedených aktivit v železniční a intermodální dopravě se tato společnost zabývá silniční dopravou, spedičními službami, opravami silničních a železničních vozidel, stavební činností (především zemní práce a dopravní stavby), těžbou a úpravou uhelných kalů aj.[44]