Petr Koura (* 10. srpna 1978 Klatovy[1]) je historik a politolog, který se věnuje nejnovějším českým dějinám.[1]
Odborně se zaměřuje na české politické a kulturní dějiny dvacátého století, dále pak na dějiny Protektorátu Čechy a Morava, na vzpomínkovou kulturu, na filmy s historickou tematikou a na reflexi historických událostí ve filmech.[2] Jako odborný poradce se podílel například na tvorbě českého televizního seriálu České století [3] a filmu Jan Palach.[4] Je laureátem Ceny Neuron pro mladé vědce za rok 2015 v oboru společenské vědy.[5][6]
Vzdělání
V letech 1992 až 1996 navštěvoval Gymnázium Jaroslava Vrchlického v Klatovech. V letech 1996 až 2002 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor historie – politologie se specializací na nejnovější české dějiny.[7][2] Po absolvování několikaměsíčního pobytu na Vídeňské univerzitě se pod vedením profesora Roberta Kvačka začal systematicky věnovat osobnosti podplukovníka Josefa Balabána, čelného představitele protektorátního protinacistického nekomunistického odboje. Tento hrdina protiněmeckého odporu byl i tématem Kourovy diplomové práce, která obdržela v říjnu roku 2002 Cenu dr. Edvarda Beneše.[7][2] Studium na FFUK završil rigorózní zkouškou a získal akademický titul PhDr.[2] V letech 2002 až 2010 absolvoval postgraduální (doktorandské) studium (Ph.D.) v Ústavu českých dějin FFUK. Studium zakončil disertační prací Swingová mládež a okupační moc v Protektorátu Čechy a Morava (školitel prof. Jan Kuklík, doc. Jana Čechurová).[2] S účinností od 1. října 2021 byl jmenován docentem Univerzity Karlovy pro obor české a československé dějiny.
Odborné působení
Petr Koura byl v letech 2001 až 2003 zaměstnán v Česko-německém fondu budoucnosti (ČNFB) – v Kanceláři pro oběti nacizmu.[7] Od února 2003 do ledna 2007 pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR jako odborný pracovník „Oddělení pro dějiny 2. světové války, okupace a odboje“. Následovalo krátké působení (leden 2007 až květen 2008) na Ministerstvu vnitra ČR a v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve funkci vedoucího publikačního oddělení a šéfredaktora periodika Paměť a dějiny.[2] Od září 2008 do března 2009 absolvoval půlroční stipendijní pobyt u obecně prospěšné kulturně vzdělávací a vědecké společnosti Collegium Bohemicum se sídlem v Ústí nad Labem. Do dalšího projektu, „Musealisierung der Erinnerung“ (Muzealizace paměti) v rámci výzkumného centra pro české země (Forschungsstelle für die böhmischen Länder) Collegium Carolinum v Mnichově se zapojil opět jako stipendista (červen 2009 až prosinec 2011).[2]
Více než pět let (duben 2006 – prosinec 2011) pracoval na poloviční úvazek v rámci výzkumného záměru na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (Ústav českých dějin). Od února 2012 do prosince 2014 pracoval v Ústavu českých dějin FF UK jako vědecký pracovník v rámci postdoktorského grantu.[8][nedostupný zdroj] [2]
Od září 2014 přednáší moderní dějiny na Pedagogické fakultě UK,[5] kde byl od 1. srpna 2021 jmenován vedoucím katedry dějin a didaktiky dějepisu.
Od 1. května 2017 je ředitelem obecně prospěšné společnosti Collegium Bohemicum.
Publikační činnost
Chronologicky uspořádaný výběr z publikační činnosti:
- 2019 – KOURA, Petr. Druhý život Protektorátu Čechy a Morava: Lidice, pomníky, hrdinové: příspěvek k české vzpomínkové kultuře. Praha: Pulchra, 2019. 234 s. ISBN 978-80-7564-041-3. NKC – Úplné zobrazení záznamu
- 2018 – KOURA, Petr a KOUROVÁ, Pavlína. Sto let českých Vánoc: nejkrásnější svátky v roce na pozadí „velkých“ dějin. 2., uprav. a dopl. vyd., v nakl. Academia 1. vyd. Praha: Academia, 2018. 461 s. ISBN 978-80-200-2893-8.
- 2017 – KOURA, Petr. Inka Bernášková (1904–1942): žena proti Hitlerovi aneb Člověk zůstane svobodný, jen když pohrdá smrtí. In: BÁRTA, Miroslav a kol. Lidé a dějiny: k roli osobnosti v historii v multidisciplinární perspektivě. Praha: Academia, 2017, s. 575–613. ISBN 978-80-200-2716-0.
- 2016 – KOURA, Petr. Odbojová činnost Vladislava Vančury. In: Marginalia Historica. 2016, roč. 7, č. 2, s. 133–156.
- 2016 – KOURA, Petr. Swingaři a potápky v protektorátní noci: česká swingová mládež a její hořkej svět. Praha: Academia, 2016. 922 s. Šťastné zítřky; sv. 23. ISBN 978-80-200-2634-7.
- 2014 – KOURA, Petr. Šašci a královna. Státní bezpečnost a Věra Chytilová v období normalizace. In: KOPAL, Petr, ed. Film a dějiny. 4: Normalizace. Praha: Casablanca : Ústav pro studium totalitních režimů, 2014, s. 72–101. ISBN 978-80-87292-26-6.
- 2014 – KOURA, Petr, ed. a FRANC, Martin. První světová válka: 100 let od vypuknutí válečného konfliktu, který změnil svět. Příbram: Kovohutě Příbram nástupnická, 2014. 112 s. ISBN 978-80-260-7196-9. NKC – Úplné zobrazení záznamu
- 2014 – KOURA, Petr et al. Diktatura versus naděje: pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948–1989. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2014. 191 s. ISBN 978-80-87912-00-3. NKC – Úplné zobrazení záznamu
- 2013 – KOURA, Petr. Několik poznámek k atentátu na Heydricha. In: 70 let od heydrichiády. Klatovy: Město Klatovy, 2013 s. 34–42. Klatovy v prostoru a čase , sv. 1. ISBN 978-80-260-3160-4.
- 2012 – KOURA, Petr. „Byli to fašističtí vrazi podporovaní mezinárodním kapitalismem“: proměny interpretace lidické tragédie po Únoru 1948 a její využití v komunistické propagandě. In: Marginalia Historica. 2012, roč. 3, č. 2, s. 49–58.
- 2012 – KOURA, Petr. „Škvorecký se nikdy nepřátelsky k lidově demokratickému zřízení neprojevil!“: dramatické zákulisí vzniku jedné povídky z roku 1955. In: Posláním historik: pocta prof. Robertu Kvačkovi k 80. narozeninám. Praha: NLN, Nakl. Lidové noviny, 2012, s. 537–559. České dějiny, sv. 4. ISBN 978-80-7422-172-9.
- 2011 – KOURA, Petr. Historický film jako nástroj konstrukce historické paměti. In: Místa paměti česko-německého soužití: sborník příspěvků z konference pracovní skupiny Česko-německého diskusního fóra Místa paměti v Chebu 5. 6. 2010. Praha: Antikomplex pro Collegium Bohemicum, 2011, s. 116–128, 135–152. ISBN 978-80-904421-2-2.
- 2011 – KOURA, Petr. Protinacistický odboj na pražských veřejných prostranstvích po roce 1945: příspěvek k historii české vzpomínkové kultury týkající se druhé světové války. In: PEJČOCH, Ivo; TOMEK, Prokop a kol. Od svobody k nesvobodě 1945–1956. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – Odbor komunikace a propagace MO, 2011, s. 94–103. ISBN 978-80-7278-571-1.
- 2010 – KOURA, Petr a KOUROVÁ, Pavlína. České Vánoce: od vzniku republiky do sametové revoluce. Praha: Máj, 2010. 356 s., [24] s. obr. příl. ISBN 978-80-7363-252-6. NKC – Úplné zobrazení záznamu
- 2009 – KOURA, Petr. Listopad 1989 na stříbrném plátně: malý zájem tvůrců hraných filmů. Dějiny a současnost. 2009, 31, mimořádné číslo 20. výročí 17. listopadu 1989, s. 44–47.
- 2008 – KOUROVÁ, Pavlína a KOURA, Petr. Žádáme trest smrti!: propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol.: (historická studie a edice dokumentů). Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2008. 607 s. Edice dokumentů. ISBN 978-80-87211-03-8. NKC – Úplné zobrazení záznamu
- 2007 – KOURA, Petr. Archiv bezpečnostních složek. In: Paměť a dějiny: revue pro studium totalitních režimů. 2007, roč. 1, č. 1, s. 194–197. ISSN 1802-8241.
- 2003 – KOURA, Petr. Československo-polská konfederace v názorech domácího odboje. In: Česká a polská historická tradice a její vztah k současnosti: pardubická konference (18.–20. dubna 2002). Praha: Univerzita Karlova, 2003, s. 169–209.
- 2003 – KOURA, Petr. Podplukovník Josef Balabán: život a smrt velitele legendární odbojové skupiny „Tři králové“. V Praze: Rybka, 2003. 309 s. ISBN 80-86182-72-X. NKC – Úplné zobrazení záznamu
Spolupráce na divadelních projektech
Odborný poradce při inscenacích her Pankrác 45 (2015), Švandovo divadlo; 28. říjen den po dni (2018), Studio Ypsilon; Spálená 16 (2019), Studio Ypsilon.
Československo
multimediální obsah na Commons
