Pjotr Iljič Klimuk | |
---|---|
Kosmonaut CPK | |
Státní příslušnost | Sovětský svaz Rusko |
Datum narození | 10. července 1942 (81 let) |
Místo narození | Komarovka, Brestská oblast Běloruská SSR |
Předchozí zaměstnání | Pilot |
Čas ve vesmíru | 78 dní, 18 hodin a 17 minut |
Kosmonaut od | 28. října 1965 |
Mise | Sojuz 13, Sojuz 18, Sojuz 30 |
Znaky misí | |
Kosmonaut do | 3. března 1982 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pjotr Iljič Klimuk (bělorusky Пётр Ільіч Клімук, rusky Пётр Ильйич Климук) (* 10. července 1942 Komarovka[1], Brestská oblast Běloruské SSR) je bývalý vojenský letec a sovětský kosmonaut běloruského původu. Do vesmíru letěl v kosmických lodích Sojuz třikrát vždy jako velitel lodi.
Narodil se ve vesničce poblíž slavné Brestské pevnosti. Otce ztratil v roce 1944, zahynul ve válce. Vychovávala jej tedy i s oběma sestrami matka[2] a našla si druha. Otčíma Pjotr vnímal jako vlastního otce. Byl domácím kutilem, rád pracoval se dřevem a dokázal během školy dřevem obložit jejich dům. Ze základní školy se přihlásil na letecké učiliště, to absolvoval s výtečným prospěchem. Následovala základní vojenská služba na severu SSSR, v té době byl nižším důstojníkem a o kosmických lodích jen snil. Vstoupil do Komunistické strany. Byl vybrán velitelem jednotky k sérii testů, lékařských prohlídek a nakonec se výběrovým sítem dostal až do Hvězdného městečka. Tehdy se mu ještě říkalo Zelené. Následovalo devět let tvrdého výcviku a čekání. Členem týmu kosmonautů byl od 28. října 1965 až do 3. března 1982.
V roce 1973 startoval z Bajkonuru na lodi Sojuz 13 společně s Lebeděvem. Hlavním programem osmidenního letu byla astronomická fotografování hvězdné oblohy. Přistáli s kabinou na území Kazachstánu.
O další dva roky později letěl podruhé, tentokrát s Sojuzem 18, na palubě s ním byl Vitalij Sevasťjanov, pracovali dva měsíce jako druhá základní posádka na orbitální stanicí Saljut 4.
Potřetí letěl vzhůru z Bajkonuru v roce 1978 na lodi Sojuz 30, spolu s ním letec kosmonaut Mirosław Hermaszewski z Polska. Byli druhou návštěvnickou mezinárodní posádkou na orbitální stanici Saljut 6, kde byla zároveň připojena loď Sojuz 29 a kde pracovala druhá základní posádka ve složení Vladimir Kovaljonok a Alexandr Ivančenkov. Po týdnu se vrátili na Zemi, přistáli s kabinou na padáku na území Kazašské SSR.
Napsal o svém druhém letu knížku. Od roku 1978 byl generálem. Od roku 1990 byl politrukem a od roku 1996 velitelem Hvězdného městečka. V roce 2003 kandidoval ve všeobecných volbách za Stranu obnovy Ruska – Ruskou stranu života. Je ženatý a má syna Míšu.