Podivice | |
---|---|
Kostel svatého Cyrila a Metoděje | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Vyškov |
Obec s rozšířenou působností | Vyškov (správní obvod) |
Okres | Vyškov |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°21′57″ s. š., 17°0′39″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 165 (2024)[1] |
Rozloha | 3,58 km²[2] |
Katastrální území | Podivice na Moravě |
Nadmořská výška | 500 m n. m. |
PSČ | 683 21 |
Počet domů | 87 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Podivice 63 683 21 Pustiměř oupodivice@infos.cz |
Starosta | Josef Výmola |
Oficiální web: www | |
Podivice | |
Další údaje | |
Kód obce | 593486 |
Kód části obce | 123820 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Podivice (německy Podiwitz) se nachází v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Přibližně 13 km severovýchodně od okresního města Vyškov. Dříve než byla obec začleněna na sklonku třicátých let 20. století do vojenského výcvikového prostoru Březina, byl podivický katastr jedním z největších na celé jižní Moravě. Dnes je tomu přesně naopak, katastrální území má výměru pouze 227 ha. Žije zde 165[1] obyvatel.
Obec bývala zcela obklopena vojenským újezdem Březina, od 1. ledna 2016 však k dosavadnímu katastrálnímu území Podivice na Moravě bylo připojeno katastrální území Cihelny u Podivic a na východě tak již sousedí s obcemi Ondratice, Otaslavice a Brodek u Prostějova.
Název vesnice je odvozen pomocí přípony -ice z osobního jména Podiva. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Podivicih (1131), Podiwicz (1465), u Podiwicz (1546), „z hor podiwskych“ (1618), Podivitz (1659), Podiwitz (1675), Podiwicz (1678), Podiwitz (1718 a 1851), Podiwitz a Podiwiče (1846), Podiwitz a Podivice (1881) a Podivice (1924).[4]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1143, kdy jsou citovány jako majetek olomouckého kostela. V roce 1757 v blízkých lesích nechal biskup Ferdinand Julius Troyer z Troyersteinu postavit lovecký zámeček Ferdinandsruhe neboli Ferdinandsko, který náležel ke katastru obce do roku 1977, kdy byl včleněn do jednoho z katastrů tvořící vojenského újezdu Březina.
Celá obec byla v roce 1941 vystěhována a začleněna do vojenské střelnice TÜP Wischau k opětovnému nastěhování obce došlo v roce 1945. Z části obce byla vytvořena dělostřelecká střelnice německé armády. Pro tyto účely byly v okolí obce vybudovány železobetonové kryty, z nichž nejvýznamnější je strojovna pojmenovaná Hospoda U Zeleného věnce (kryty byly maskovány jako hospodářské budovy).
V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 201 obyvatel. Z nich bylo 101 mužů a 100 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 42,8 let. Dle Sčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy v obci žilo 192 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,7 %) obyvatel ve věku od 0 do 14 let. Děti do 14 let věku tvořily 16,7 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 5,2 %. Z celkem 160 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 44,4 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 5% a bez vzdělání bylo naopak 0,6 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 90 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 86,7 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 75,6 % patřilo mezi zaměstnance, 2,2 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 50,5 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[5] Úhrnem 107 obyvatel obce (což je 55,7 %), se hlásilo k české národnosti. Dále 33 obyvatel bylo Moravanů a 5 Slováků. Celých 99 obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.[5]
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[6][7][8]
Místní části (rok přičlenění k obci[6]) | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | |||||||||||||||
část Podivice | 377 | 422 | 423 | 419 | 454 | 427 | 406 | 234 | 275 | 232 | 215 | 199 | 187 | 192 | |
celá obec | 377 | 422 | 423 | 419 | 454 | 427 | 406 | 234 | 275 | 232 | 215 | 199 | 187 | 192 | |
Počet domů | |||||||||||||||
část Podivice | 71 | 72 | 79 | 83 | 92 | 91 | 98 | 100 | 72 | 69 | 61 | 75 | 81 | 83 | |
celá obec | 71 | 72 | 79 | 83 | 92 | 91 | 98 | 100 | 72 | 69 | 61 | 75 | 81 | 83 |
Obec je sídlem římskokatolické farnosti Podivice. Ta je součástí děkanátu Vyškov – Olomoucká arcidiecéze v Moravské provincii. Při censu prováděném v roce 2011 se 53 obyvatel obce (28 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 33 hlásilo k církvi či náboženské obci, a sice 31 obyvatel k římskokatolické církvi (16 % ze všech obyvatel obce). Úhrnem 40 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 99 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[5]
Nové Sady | Myslejovice | Kobylničky | ||
Studnice | Sněhotice | |||
Podivice | ||||
Rychtářov | Zelená Hora | Drysice |