Pohanka | |
---|---|
Pohanka Fagopyrum sagittatum | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvozdíkotvaré (Caryophyllales) |
Čeleď | rdesnovité (Polygonaceae) |
Rod | pohanka (Fagopyrum) Mill., 1754 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pohanka (Fagopyrum) je rod rostlin z čeledi rdesnovitých. Zahrnuje přibližně 15 druhů. Pěstuje se pro svá semena jako bezlepková pseudoobilovina.
Pohanky jsou jednoleté a vytrvalé byliny. Mají bílé a růžové květy v hroznech a lichoklasech. Plodem je nažka. V českých zemích se začala pěstovat na přelomu 12. a 13. století, kdy sem byla přivezena z východu přes Rusko, a od 15. století se její užívání v kuchyni rozšířilo, zejména na Moravě.[1] Byla proto výraznou, charakterovou složkou moravské kuchyně, dominantně na Valašsku ale i Slovácku, Hané a moravském Horácku.
Potravina a zelené hnojení.
Pohanka je často užívanou surovinou ve zdravé výživě. Neobsahuje lepek, takže je na rozdíl od obilovin vhodná pro osoby trpící celiakií. Je významným zdrojem rutinu, který léčí problémy s cévami, hemoroidy i křečovými žilami. Vhodná je také pro psychicky a fyzicky namáhané osoby. Obecně je považována za velmi zdravou potravinu, její konzumace je stoupenci alternativních výživových směrů doporučována hlavně v zimním období.[2]