Pyroluzit
Paprsčitý agregát pyroluzitu.
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	MnO₂
Identifikace
Barva	ocelově šedá až černá
Vzhled krystalu	prizmatické, jehličkovité
Soustava	čtverečná
Tvrdost	6–2
Lesk	kovový, matný
Štěpnost	dokonalá
Vryp	černý
Hustota	5 g ⋅ cm⁻³
Rozpustnost	HCl

Pyroluzit (Haidinger, 1827), chemický vzorec MnO₂ (oxid manganičitý), je čtverečný minerál. Starší český název je burel. Název je složen z řeckých slov pyr – oheň a loýo – mýt, neboť byl používán k odstraňování skvrn při výrobě skla.

Původ

Sekundární – hojný produkt oxidace železných rud s obsahem Mn nebo primárních Mn-rud. Běžně změnou manganitu.
Sedimentární – sráží se v bažinách a jezerech, na dně oceánů tvoří konkrece.
Hydrotermální – nízkoteplotní fáze rudních žil.

Získávání

MnO₂ se dá získat spalováním manganistanu draselného za uvolňování kyslíku.

Morfologie

Krystaly jsou velmi vzácné, dlouze nebo krátce prizmatické souběžně s [001], čtvercového průřezu. Nejčastěji tvoří agregáty celistvé, vláknité, nebo hroznovité či povlaky, dendrity, hlízy a krápníky. Vzácně i drúzy mikroskopických krystalů. Dendritické uzavřeniny pyroluzitu v chalcedonu se nazývají mechový achát.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6–6,5 (2 zemitý), hustota 5 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {110}, lom nerovný, hořlavý.
Optické vlastnosti: Barva: šedá až černá, někdy kovově modré náběhové barvy. Lesk kovový, polokovový, matný, průhlednost: opakní, vryp kovově černý.
Chemické vlastnosti: Složení: Mn 63,19 %, O 36,81 %. Před dmuchavkou se netaví. Rozpustný v HCl, při reakci uniká chlór.

Odrůdy

polianit – Vzácně se vyskytující vykrystalizovaný pyroluzit. Dříve se mělo zato, že se jedná o dva různé minerály. V současnosti již neplatný název.

Podobné minerály

antimonit, manganit, psilomelan

Parageneze

manganit, hollandit, hausmannit, braunit, chalkofanit, limonit, goethit, hematit, aj.

Využití

Manganová ruda – v metalurgii se mangan používá k odstranění síry a kyslíku z taveniny železa, jako přísada zvyšuje tvrdost oceli.
Tzv. Hadfieldova ocel obsahuje cca 13 % manganu. Vyrábějí se z ní součástky odolné proti nárazu a opotřebení, např. čepy pojezdových pásů u pásových vozidel, nejnamáhanější součásti bagrů, rypadel, kolejových výhybek.
Ve sklářství k odbarvování skla.
V suchých článcích slouží jako depolarizátor. Oxid manganičitý je v těchto bateriových článcích (běžných i alkalických) obsažen v katodě. Je základem nabíjecí alkaliky, též zvané RAM baterie nebo pod komerčním názvem Pure energy.
Oxid manganičitý obsahují některé druhy sochařských hlín.