Raymond Depardon | |
---|---|
Raymond Depardon (16. června 2012) | |
Narození | 6. července 1942 (81 let) Villefranche-sur-Saône |
Povolání | fotograf, filmový režisér, fotoreportér, scenárista, kameraman a dokumentarista |
Manžel(ka) | Claudine Nougaret |
Ocenění | Zlatá medaile Roberta Capy (1973) César du meilleur court métrage documentaire (1982) César du meilleur court métrage documentaire (1986) César pro nejlepší dokument (1995) Cena Louise Delluca (2008) Ptolémée Prize (2011) rytíř Řádu čestné legie (2016) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Raymond Depardon (* 6. července 1942) je francouzský fotograf, fotoreportér a dokumentarista.
Depardon se narodil ve Villefranche-sur-Saône ve Francii.[1]
Depardon je převážně samouk, ve svých dvanácti letech začal fotografovat na farmě své rodiny. Učil se u fotografa-optika ve Villefranche-sur-Saône, než se v roce 1958 přestěhoval do Paříže.[2] Svou kariéru zahájil na počátku 60. let jako fotoreportér. Cestoval do konfliktních zón včetně Alžírska, Vietnamu, Biafry a Čadu. V roce 1966 Depardon spoluzaložil fotožurnalistickou agenturu Gamma. V roce 1973 se stal ředitelem agentury. Od roku 1975 do roku 1977 cestoval Depardon do Čadu a v roce 1977 získal Pulitzerovu cenu. Následující rok společnost Gamma opustil, aby se stal spolupracovníkem společnosti Magnum Photos, poté v roce 1979 řádným členem. V 90. letech se Depardon vrátil na farmu svých rodičů, aby barevně fotografoval venkovské krajiny, a v roce 1996 vydal černobílý cestopisný deník In Africa.[3]
V květnu 2012 pořídil oficiální portrét francouzského prezidenta Françoise Hollanda.[4]
Depardon je také autorem několika dokumentárních krátkých filmů a hraných filmů. Jeho přístup režiséra ovlivnila cinéma vérité a direct cinema. V roce 1969 natočil svůj první film (o Janu Palachovi ) a od té doby režíroval 16 filmů. V roce 1979 obdržel cenu George Sadoula za film Numéro Zéro. V roce 1984 Depardon natočil svůj první hraný film Empty Quarters. Mezi další pozoruhodné snímky patří 1974, une partie de campagne, natočeném během prezidentské kampaně Valéry Giscard d'Estaing v roce 1974, Reportéři (1981) a New York, NY (1986), oba vítězové Césarovy ceny za nejlepší krátký dokument, La captive du désert (1990), nominovaný na Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes 1990[5] a Délits flagrant (1994), který získal ceny za nejlepší hraný dokument na César Awards, Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Amsterdamu (Joris Ivens ocenění) a festivalu Vancouver International Film Festival.
Na filmovém festivalu v Krakově v roce 2000 získal Depardon cenu Drak draků, za celoživotní dílo.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raymond Depardon na anglické Wikipedii.