Rudimov | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Slavičín |
Obec s rozšířenou působností | Luhačovice (správní obvod) |
Okres | Zlín |
Kraj | Zlínský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°4′47″ s. š., 17°49′41″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 249 (2024)[1] |
Rozloha | 10,04 km²[2] |
Katastrální území | Rudimov |
Nadmořská výška | 370 m n. m. |
PSČ | 763 21 |
Počet domů | 114 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Rudimov 81 76321 Slavičín rudimov@seznam.cz |
Starosta | Ing. Stanislav Franc |
Oficiální web: www | |
Rudimov | |
Další údaje | |
Kód obce | 586919 |
Kód části obce | 143278 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Rudimov se nachází v okrese Zlín, ve Zlínském kraji. Žije zde 249[1] obyvatel. [4]
Rudimov je malá jihomoravská obec ležící v údolí potoka Třešňůvka, mezi vrchy Poolšaví, v regionu Bílých Karpat. První písemná zmínka o obci pochází z pozemkových knih z roku 1440, kdy náležela k panství hradu Sehradice.
Jejími obyvateli byli od 18. století především miškáři, tedy zvěrokleštiči provádějícím kastraci hospodářských zvířat. Po většinu roku putovali za prací, zejména na území dnešního Slovenska a Ukrajiny, Polska či Litvy, a také Německa či Maďarska. Miškářské řemeslo patřilo v minulosti k těm výnosným, schopný miškář si za den dokázal vydělat i tolik, co kupec nebo řezník za měsíc. Na Slavičínsku se miškářením živila běžně i polovina mužské populace jednotlivých dědin a řemeslo se dědilo z otce na syna. [5]
Z historie stojí za zmínku i její těžební minulost. V 19. století se zde dolovala železná ruda, zásobující železné hutě v nedalekých Bojkovicích.
Od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 byla vesnice součástí města Slavičín a od 1. ledna 1992 se stala samostatnou obcí.[6]
Roubená zvonice z 19. století má šestiboký půdorysu, stanovou střechu, krytou šindelem, na vrcholu prostupuje rozsocha se zvonem. Zvonice je umístěna ve svahu nad návsí, nad domem č.p. 77. [7] [8]
Kříž se nachází na trati Nivka – Rybníčky při křižovatce cest, kudy údajně šli sv. Vojtěch a sv. Radim do Uher. Byl postaven v roce 1746 za obcí Rudimov. Při opravě v květnu roku 1891 byl kříž obrácen čelem k obci, původně byl nasměrován ke statku Vasilsko.
Opravy proběhly: 1891 – manželé Františka a Josef Diatlovi, 1972 – manželé Ludmila a Bohumil Diatlovi, 2005 – obec Rudimov, restaurátoři Mgr. Bohumil Teplý a Mgr. Veronika Milotová.
Kříž se nachází pod lipami naproti památníku padlým vojínů z 1. světové války.
Tento bohatě vyřezávaný je práci neznámého (lidového) umělce z roku 1820. Kříž se nachází v obci, mezi domy č.p. 17 a č.p. 29.
Prostý dřevěný kříž se nachází na Na Doubravách, je datován k roku 1925.
Pod kopcem Kaková se nachází kříž umístěný na staré lípě.
Kamenný pomník padlým vojákům v 1. světové válce je umístěn poblíž obecního úřadu, v ohybu zatáčky směrem od Slavičína.
V obci je památník padlým rumunským vojákům, kteří tuto oblast v květnu 1945 osvobozovali.
V obci Rudimov, v domě číslo 36 se narodil Otakar Janůj (*26. říjen 1911 + 23. říjen 1941 Irské moře, Cardiganský záliv). Sokol, štábní strážmistr policie (Brno) a radiotelegrafista-střelec u 311. československé bombardovací perutě RAF v Anglii.[9][10] Dne 16. srpna 2008 byla odhalena pamětní deska na jeho rodném domě.
Roubený dům s č.p. 44 byl převezen do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.
Roubené studny se nacházely u domů č.p. 23 a č.p. 82. Ve 20. století byly zničeny.
Na katastru obce jsou pozůstatky po slovanském hradisku "Gradca" v trati Zachrástí – Ploštiny. Z archeologického hlediska je tato lokalita zajímavá díky nálezům ze střední doby hradištní. Mimo to jsou důkazem slovanského osídlení mohyly nacházející se v tratích Spalica, Paličky a Gradca.
Obec provozuje sušárnu ovoce.
Vydává Rudimovský zpravodaj.
Hřiště s koupalištěm.
V Rudimově jsou dodržovány tradice předků, zejména pak tradice fašanku a masopustu.
Stavění a kácení máje s taneční zábavou.
Letní zábava známa jako „Červencová noc“.
Pravidelně se koná také turnaj v kopané s taneční zábavou.