Screening je v lékařství vyšetřování předem definované skupiny lidí za účelem vyhledávání chorob v jejich časných stádiích, kdy pacient ještě nemá potíže a příznaky nebo jsou tyto příznaky spolehlivě identifikovatelné jen časově nebo finančně nákladným procesem.
Cílem screeningu je brzké rozeznání nemoci v naději, že se včasným zásahem a péčí podaří snížit úmrtnost a strádání. I když může screening vést k časnější diagnóze, ukazuje se, že ne pokaždé testy prospějí testované osobě. Nadměrná diagnóza, chybná diagnóza a vytváření falešného pocitu bezpečí jsou potenciální nežádoucí účinky screeningu.
Screening znamená proces třídění a má 3 odlišné významy:
- vyšetření vybrané populace na určité látky nebo symptomy (př. ženy nad 40 mamografický screening)
- individuální mnohočetné vyšetření za účelem identifikovat choroboplodní koncentraci nebo rozšíření nemoci či postižení (drogový screening)
- předběžné vyšetření za účelem indikace pro plnohodnotnou diagnostiku (např. mentální nebo psychická postižení)
Benefit předběžného vyšetření spočívá především v tom, že:
- klientovi/pacientovi se snáze dostane časná terapeutická péče (především u předškolních dětí) - to má velký význam především v případě podezření na PAS, protože odborná diagnostika je špatně dostupná a někteří klienti čekají na vyšetření i déle než rok a tato doba může u dětí do 6 let zásadně rozhodnout o dalším vývoji postižení, je-li včasně podchycena.
- při provádění screeningového testu bývají kladeny menší nároky na administrátora - typicky ve školské poradenské péči jsou některé screeningové testy administrovány speciálním pedagogem nebo psychologem.
