Tento článek je o obci v okrese Opava. Další významy jsou uvedeny na stránce Sudice.

Sudice
Letecký pohled

znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Kravaře
Obec s rozšířenou působností	Kravaře (správní obvod)
Okres	Opava
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°1′54″ s. š., 18°4′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	624 (2024)^[1]
Rozloha	9,42 km²^[2]
Katastrální území	Sudice
Nadmořská výška	244 m n. m.
PSČ	747 25
Počet domů	182 (2021)^[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Náměstí P. Arnošta Jureczky 13 747 25 Sudice starosta@obecsudice.cz
Starosta	Petr Halfar
Oficiální web: obecsudice.cz
Sudice
Další údaje
Kód obce	510378
Kód části obce	158755
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Sudice (německy Zauditz,^[4] polsky Sudzice) se nachází v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Žije zde 624^[1] obyvatel.

Ve vzdálenosti 12 km jižně leží město Kravaře, 16 km jihozápadně statutární město Opava, 18 km jižně město Hlučín a 25 km jihovýchodně město Ostrava. Poblíž obce se nachází státní hranice s Polskem.

Název

Jméno vsi (v nejstarší podobě Sudici) bylo pravděpodobně odvozeno od osobního jména Sud(a), což byla domácká podoba některého jména obsahujícího Sud- (např. Sudomír, Sudslav, Sudivoj). Význam místního jména tak byl "Sudovi lidé". Německé jméno se vyvinulo z českého.^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1327. Do roku 1742 náležela obec ke Krnovskému knížectví. Po první světové válce připadla shodou náhod nově vzniklému Československu, protože se nacházela jižně od vytyčené hraniční linie mezi městy Kietrz a Bohumín. Stala se tak příhraniční obcí, přestože měla četné styky s okolními obcemi.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Jana Křtitele – postaven v letech 1904–1906, výstavbu inicioval známý kněz p. Arnošt Jureczka, stavbu vedl známý stavebník kostelů i jinde ve Slezsku Josef Seifried původem z Kravař, jde o monumentální pseudogotickou stavba z červených cihel s farou a komplexem tří hospodářských budov, kostel je pozměněnou zmenšeninou dómu v Kolíně nad Rýnem, vnitřní vybavení včetně obrazů je dílem Jana Bochenka, rodáka z Hlučína – kulturní památkou se celý areál stal v roce 1990.

Kostel se stal kulisou v pohádce režiséra Karla Janáka - Princezna a půl království, kde představoval zámecký kostel v Egonově království, kde se konala svatba princezny Kateřiny Adriany, Markety Elišky a krále Egona.

Evangelický kostel a pravoslavný chrám sv. Václava – postaven v roce 1909, původně šlo o hřbitovní kostelík pro obyvatele Sudic, a také pro obyvatele původně většinově evangelických obcí Sciborzic Wielkich a Rozumic, po válce využíván také pravoslavnou církví, dnes kostel využívají obě církve k bohoslužbám
Pomník Československých tankistů a zároveň nazývaný také Památník na počest osvobození Sudic sovětskou armádou
Pomník padlým německým vojákům v 1. a 2. světové válce

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 838.
↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 516, 517.

Související články

Hraniční přechod Sudice–Pietraszyn

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sudice na Wikimedia Commons
Sudice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky obce

Pahýl Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

.mw-parser-output .navbox-title .mw-collapsible-toggle{font-weight:normal} Územní vymezení historického Hlučínska města a obce: Bělá • Bohuslavice • Bolatice • Darkovice • Dolní Benešov (s částí Zábřeh od 1960) • Hať • Hlučín* (s částmi Bobrovníky od 1975 a Darkovičky od 1960) • Hněvošice • Chlebičov • Chuchelná • Kobeřice • Kozmice • Kravaře* (bez části Dvořisko) • Ludgeřovice • Markvartovice • Oldřišov • Píšť • Rohov • Služovice • Strahovice • Sudice • Šilheřovice • Štěpánkovice • Třebom • Velké Hoštice* • Vřesina • Závada městské obvody Ostravy: Hošťálkovice* • Lhotka* • Petřkovice* • Slezská Ostrava* (jen části Antošovice a Koblov*) městské části Opavy: Malé Hoštice* nepatrné části k. ú.: Dobroslavice* • Kateřinky u Opavy* • Lhota u Opavy* • Mariánské Hory* • Nová Ves u Ostravy* • Opava-Předměstí* • Přívoz* • Pudlov* • Vrbice* legenda: město, pouze část území* .

Města, městyse a obce okresu Opava Bělá • Bohuslavice • Bolatice • Branka u Opavy • Bratříkovice • Brumovice • Březová • Budišov nad Budišovkou • Budišovice • Čermná ve Slezsku • Darkovice • Děhylov • Dobroslavice • Dolní Benešov • Dolní Životice • Háj ve Slezsku • Hať • Hlavnice • Hlubočec • Hlučín • Hněvošice • Holasovice • Hrabyně • Hradec nad Moravicí • Chlebičov • Chuchelná • Chvalíkovice • Jakartovice • Jezdkovice • Kobeřice • Kozmice • Kravaře • Kružberk • Kyjovice • Lhotka u Litultovic • Litultovice • Ludgeřovice • Markvartovice • Melč • Mikolajice • Mladecko • Mokré Lazce • Moravice • Neplachovice • Nové Lublice • Nové Sedlice • Oldřišov • Opava • Otice • Píšť • Pustá Polom • Radkov • Raduň • Rohov • Skřipov • Slavkov • Služovice • Sosnová • Staré Těchanovice • Stěbořice • Strahovice • Sudice • Svatoňovice • Šilheřovice • Štáblovice • Štěpánkovice • Štítina • Těškovice • Třebom • Uhlířov • Velké Heraltice • Velké Hoštice • Větřkovice • Vítkov • Vršovice • Vřesina • Závada legenda: město, městys.