Teatrologie nebo divadelní věda je odvětví humanitních věd, které se zabývá studiem divadelního umění. Základními obory teatrologie jsou divadelní teorie, divadelní historiografie a divadelní kritika.
Prvními zachovanými texty, které teoreticky zkoumaly divadlo, je Aristotelova Poetika a Natjašástra indického mudrce Bharaty Muniho. V novověku se analýzou divadelní tvorby zabývali Gotthold Ephraim Lessing (Hamburská dramaturgie), Denis Diderot (Herecký paradox), kritik Francisque Sarcey a průkopník moderního zpěvu a tance François Delsarte, výrazný vliv na vývoj teorie měly spisy divadelních reformátorů, jako byli Edward Gordon Craig nebo Konstantin Sergejevič Stanislavskij (Moje výchova k herectví). Zakladatelem teatrologie jako samostatné vědní disciplíny je Max Herrmann, který v roce 1923 založil v Berlíně první specializovaný ústav divadelní vědy.