| Tomaso Albinoni | |
|---|---|
 Tomaso Giovanni Albinoni | |
| Rodné jméno | Tomaso Giovanni Albinoni |
| Narození | 8. června 1671 Benátky, Itálie |
| Úmrtí | 17. ledna 1751 Benátky, Itálie |
| Příčina úmrtí | diabetes mellitus |
| Místo pohřbení | Bazilika svatého Marka |
| Povolání | hudební skladatel, houslista, chef de chant, dramatik a spisovatel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tomaso Giovanni Albinoni (8. června 1671, Benátky – 17. ledna 1751, Benátky) byl italský barokní hudební skladatel.
Tomaso Albinoni byl synem benátského výrobce papíru a hracích karet Antonia Albinoniho (1634 – 1709). Studoval hru na housle a zpíval v chrámovém sboru. O jeho životě toho není příliš známo. V roce 1694 věnoval svůj Opus 1 kardinálu Ottobonimu (prasynovec papeže Alexandra VIII.), který v Římě podporoval hudebníky. V roce 1700 byl pravděpodobně zaměstnán jako houslista v orchestru mantovského vévody Ferdinanda Karla, kterému věnoval sbírku instrumentálních skladeb (Opus 2). O rok později věnoval Suitu pro orchestr (Opus 3) velkovévodovi toskánskému Ferdinandu III. Tato suita patří dodnes k nejhranějším Albinoniho skladbám. V roce 1705 se oženil; za svědka mu byl Antonino Biffi, kapelník Baziliky svatého Marka v Benátkách.
Velkou popularitu v celé Itálii si získal svými operami. Zkomponoval jich více než 50 a jen v Benátkách jich bylo mezi léty 1723 a 1740 uvedeno 28. Hudbu instrumentální však nezanedbával, neboť zatímco opery upadly zcela v zapomenutí, jeho instrumentální dílo je stále živé.
V roce 1722 odešel Albinoni do Mnichova na pozvání bavorského kurfiřta Maxmiliána II. Emanuela, aby zde uvedl dvě opery. Odvděčil se mu dedikací sbírky dvanácti houslových koncertů.
Další osudy skladatele známe jen velmi mlhavě. Okolo roku 1740 vyšla ve Francii sbírka jeho houslových sonát, která byla označena jako opus posthumous – posmrtné vydání, což by naznačovalo, že někdy v této době zemřel. Podle jiných svědectví však žil nadále v ústraní u tří ze svých sedmi dětí v Benátkách. Záznam v matrice farnosti San Barnaba uvádí jistého Tomasa Albinoni, který zemřel na cukrovku roku 1751.
Velká část Albinoniho rukopisů byla zničena v Drážďanech během druhé světové války. To je také jeden z důvodů, proč je poměrně málo známo o jeho životě a díle po roce 1722.
Jeho více než padesát oper upadlo sice v zapomenutí, ale jeho instrumentální hudba je dodnes hrána a vysoce ceněna. Zejména jeho hobojové koncerty patří do základního repertoáru každého instrumentalisty. Jeho dílo vzbudilo pozornost i u Johanna Sebastiana Bacha, který zkomponoval nejméně dvě fugy na Albinoniho témata a jeho skladby dával svým žákům k rozboru jako harmonická cvičení.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tomaso Albinoni na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Albinoni, Tomasso v 11. vydání Encyclopædia Britannica ve Wikizdrojích