Vltava | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 430,2[1][pozn. 1] km |
Plocha povodí | 28 090,0[1] km² |
Průměrný průtok | Vraňany 151,0 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-06-01-001 |
Pramen | |
soutok Teplé a Studené Vltavy 48°51′31″ s. š., 13°53′36″ v. d. 715,21[pozn. 2] m n. m. | |
Ústí | |
do Labe u Mělníka 50°20′49″ s. š., 14°28′30″ v. d. 156,18 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Jihočeský kraj - České Budějovice, Středočeský kraj, Praha) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe povodí Vltavy (Česko 96,29%, Rakousko 3,28%, Německo 0,43%) | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vltava (německy Moldau) je s délkou 430,2 km[1] nejdelší řekou na území Česka. Pramení na Šumavě, u obce Černý Kříž, soutokem Teplé Vltavy a Studené Vltavy. Protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní část Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující téměř celé Čechy. Povodí řeky je 28 090 km²[1] (z toho 27 047,59 km² v Česku). Své jméno „Vltava“ řeka dostala od starých Germánů, kteří ji nazývali Wilt-ahwa – divoká voda,[2] přičemž Germáni jméno pro Vltavu převzali nejspíše od Keltů.[3]
Název řeky pochází ze starogermánského slovního spojení „Wilth“-„ahwa“, „divoká, dravá voda“. Ve Fuldských análech z roku 872 je tento název doložen jako „Fuldaha“ (srov. s řekou Fulda), v roce 1113 jako „Wultha“. V Kosmově kronice se roku 1125 poprvé objevuje v počeštěné podobě jako „Wlitaua“.[4]
Řeka Teplá Vltava, která je považována za jeden ze dvou hlavních zdrojů Vltavy, pramení na východním svahu Černé hory (1 316 m n. m.) na Šumavě ve výšce 1 172 m n. m. jako Černý potok. Jeho pramen je znám jako chráněné území Pramen Vltavy. Prvních 5 km teče severním směrem, od soutoku s Kvildským potokem v Kvildě obrací nadlouho svůj tok k jihovýchodu. Od ústí Vydřího potoka v obci Borová Lada (890 m n. m.) nese říčka název Teplá Vltava, záhy přibírá Vltavský potok, známý též jako Malá Vltava. Ten pramení v Pláňském polesí ve výšce 1 158 m n. m. Protéká Horní Vltavicí a poté v Lenoře (756 m n. m.) získává vody Řasnice, zvané také Travnatá Vltava. Za Lenorou má řeka jen nepatrný spád a vytváří v ploché krajině rozsáhlé mokřady s mnoha meandry, souhrnně zvané Vltavský luh. Zde uprostřed 1. zóny NP Šumava Mrtvý luh se v nadmořské výšce 731 m u osady Chlum stékají Teplá a Studená Vltava. Ta pramení na druhé straně hranic v Bavorsku západně od obce Haidmühle pod německým názvem Altwasser nebo Kalte Moldau. Od soutoku obou hlavních pramenných toků Teplé a Studené Vltavy pak řeka po zbytek své cesty má jméno Vltava.
U Nové Pece se Vltava rozlévá do širokého a dlouhého přehradního jezera, které vzniklo přehrazením jejího toku u obce Lipno nad Vltavou. Za Lipnem protéká řeka romantickým skalnatým údolím pod Čertovou stěnou (tento její úsek se nazývá Čertovy proudy) a směřuje k vyrovnávací nádrži Lipno II, těsně před Vyšším Brodem. V úseku mezi přehradní hrází Lipno a Vyšším Brodem je koryto řeky téměř bez vody (přehrada je povinna udržovat minimální průtok 2 krychlové metry vody za sekundu), protože většina vod z Lipenského jezera je odváděna kanálem od podzemní elektrárny do vyrovnávací nádrže Lipno II. Pouze výjimečně se průtok zvyšuje – buďto za přebytku vody v nádrži, nebo u příležitosti vodáckých závodů, neboť úsek Čertových proudů je považován za jednu z nejtěžších vodáckých a slalomových tras na světě. Takové akce ovšem vyžadují průtok 20–30 m3 vody za sekundu.
Za Vyšším Brodem protéká Vltava otevřenější krajinou a stáčí svůj tok k severu. Četnými zákruty protéká turisticky atraktivní oblastí s řadou kulturně historických památek, které jsou obvykle v těsné blízkosti řeky. Její tok směřuje k hradu Rožmberk, protéká městečkem Větřní a skalnatým údolím vstupuje do Českého Krumlova.
Tok Vltavy směřuje odtud dále na sever, protéká kolem kláštera Zlatá Koruna, míjí bývalé keltské oppidum Třísov a obtéká skalnatý ostroh[5] se zříceninou hradu Dívčí kámen. Pak již pokračuje rovinatou Českobudějovickou pánví k Českým Budějovicím (řkm 239,6). Zde přibírá vody řeky Malše. Za městem pokračuje tok Vltavy kolem obce Hluboká nad Vltavou a směřuje k Hněvkovické přehradě. Ta zajišťuje vodu pro Jadernou elektrárnu Temelín. Odtud až za Prahu vytváří řeka hluboké a úzké údolí, které se rozšiřuje jen na několika místech. Protéká Týnem nad Vltavou a za ním přibírá vody řeky Lužnice.
Až k Týnu nad Vltavou však již zasahuje hladina dalšího stupně Vltavské kaskády, Orlické přehrady, pojmenované podle známého zámku Orlík. Jezero pohltilo i soutok Vltavy s Otavou u hradu Zvíkova. Pod hrází Orlické přehrady pokračuje tok Vltavy dále k severu. V úseku před Prahou zadržují vody Vltavy ještě další čtyři přehrady Vltavské kaskády – Kamýcká, Slapská, Štěchovická a Vranská.
U Davle leží v řece Ostrov sv. Kiliána, na němž do roku 1419 stával Ostrovský klášter. V těchto místech se zprava vlévá řeka Sázava, o něco dále na okraji Prahy za Zbraslaví se zleva připojuje řeka Berounka. Po průtoku hlavním městem se Vltava teprve v Kralupech nad Vltavou vymaňuje z úzkého údolí do roviny a u Mělníka ve výšce 156 m n. m. se vlévá do Labe. Ačkoliv je Vltava k místu soutoku delší a vodnější, nese tok dále oproti zvyklostem jméno Labe. To protéká Německem a ústí do Severního moře.
Před několika milióny let odtékala horní část Vltavy do Dunaje.[6]
(levý / pravý, říční kilometr od pramene k ústí)
# | Část povodí | Povodí celkem km² |
Povodí v ČR km² |
Povodí v SRN km² |
Povodí v Rakousku km² |
---|---|---|---|---|---|
1. | Vltava nad soutokem s Lužnicí | 3 591,64 | 3 305,86 | 74,55 | 211,23 |
2. | Lužnice | 4 234,61 | 3 525,66 | 0,00 | 708,95 |
3. | Vltava mezi Lužnicí a Otavou | 326,82 | 0,00 | 0,00 | 0,00 |
4. | Otava | 3 840,21 | 3 528,99 | 11,22 | 0,00 |
5. | Vltava mezi Otavou a Sázávou | 813,76 | 0,00 | 0,00 | 0,00 |
6. | Sázava | 4 350,90 | 4 350,90 | 0,00 | 0,00 |
7. | Vltava mezi Sázávou a Berounkou | 171,59 | 0,00 | 0,00 | 0,00 |
8. | Berounka | 8 855,43 | 8 819,47 | 35,96 | 0,00 |
9. | dolní Vltava | 1 440,26 | 1 440,26 | 0,00 | 0,00 |
Vybrané hlásné profily:
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Lenora | 396,20 | 175,80 km² | 3,1 m³/s | 113 m³/s |
Chlum (Volary) | 377,70 | 347,01 km² | 5,9 m³/s | 217 m³/s |
Vyšší Brod | 319,00 | 997,38 km² | 13,4 m³/s | 374 m³/s |
Český Krumlov | 284,50 | 1339,22 km² | 16,8 m³/s | 489 m³/s |
České Budějovice | 238,80 | 2849,82 km² | 27,6 m³/s | 908 m³/s |
VD Orlík (Solenice) | 144,65 | 12106,00 km² | 83,4 m³/s | 2180 m³/s |
VD Vrané | 71,40 | 17784,60 km² | 110,0 m³/s | 2670 m³/s |
Praha-Velká Chuchle | 60,08 | 26730,71 km² | 148,0 m³/s | 4020 m³/s |
Vraňany | 11,30 | 28057,41 km² | 151,0 m³/s | 4090 m³/s |
Vodácky nejvyužívanější je Vltava v úseku z Vyššího Brodu do Boršova nad Vltavou. V souvislosti s velkým množstvím kempů, restaurací a dalších různých služeb spojených s vodáctvím se často o Vltavě mluví jako o nejkomerčnější řece světa. Roční návštěvnost Vltavy se v roce 2020 pohybovala kolem 130 tisíc lidí.[7]
Mlýny jsou řazeny po toku řeky.