Wanda Landowská
Narození5. července 1879
Varšava
Úmrtí16. srpna 1959 (ve věku 80 let)
Lakeville
Příčina úmrtínemoc
Místo pohřbenítavernský hřbitov
Alma materHudební univerzita Fryderyka Chopina
Povolánícembalistka, hudební pedagožka, klavíristka, muzikoložka a hudební skladatelka
Oceněnídůstojník Řádu znovuzrozeného Polska
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wanda Alexandra Landowska (5. července 1879, Varšava16. srpna 1959, Lakeville, Connecticut) byla cembalistka polského původu. Byla odbornicí na hudbu 17. a 18. století a velkou propagátorkou cembala, která významně přispěla k návratu tohoto nástroje na koncertní pódia v první polovině 20. století.

Život

Wanda Landowska se narodila ve Varšavě, její otec byl právník a matka překladatelka a lingvistka. Od čtyř let hrála na klavír, učil ji nejprve Jan Kleczyński, a posléze na varšavské konzervatoři Aleksander Michałowski. Po dokončení konzervatoře odjela do Berlína, kde studovala hru na klavír u Moritze Moszkowského a skladbu u Heinricha Urbana.

V roce 1900 se přestěhovala do Paříže, provdala se za folkloristu Henryho Lewa a začala se naplno věnovat studiu hudby 17. a 18. století. Vyučovala klavír na pařížské hudební škole Schola Cantorum, a zpočátku také hrála na klavír Bachovy koncerty, ale byla čím dál víc přesvědčená, že pro barokní hudbu je cembalo vhodnějším nástrojem než klavír. V roce 1903 na cembalo poprvé veřejně hrála a poté s ním začala vystupovat po celé Evropě včetně Ruska, kde svou hrou zaujala mimo jiné i Lva Nikolajeviče Tolstého.

Kromě vlastního hraní psala odborné články o hře na cembalo, kde také nástroj obhajovala vůči tehdejší kritice. Cembalo bylo považováno za překonaný nástroj, který se nehodí ke koncertování zejména kvůli svému slabému zvuku.[1] Landowska ukazovala, že cembalo má na koncertních pódiích stále své místo. Studovala a sbírala staré nástroje a také pro ni také firma Pleyel vyrobila podle jejích vlastních návrhů několik nových nástrojů, které používala na koncertech. Jedná se o robustní typy s šestnáctistopým rejstříkem, které se stavbou podobají klavíru.

Od roku 1913 vyučovala cembalo na berlínkské Hochschule für Musik. Po válce se vrátila do Paříže a pokračovala v koncertování na klavír i cembalo. Vedle barokní hudby hrála také nové skladby, které pro ni napsali soudobí skladatelé – koncerty pro cembalo jí věnovali například Francis Poulenc (Concert champêtre) nebo Manuel de Falla (Koncert pro cembalo). V roce 1925 se usadila v pařížském severním předměstí Saint-Leu-la-Fôret a založila zde svou hudební školu École de Musique Ancienne, do které se sjížděli studenti z celého světa.

Po německé invazi do Francie v roce 1940 emigrovala do Spojených států, kde nakonec zůstala i po skončení války. I v poměrně vysokém věku byla stále aktivní, s velkým ohlasem vystupovala a vyučovala. V průběhu několika let pořídila nahrávky všech skladeb Dobře temperovaného klavíru Johanna Sebastiana Bacha. Toto dílo dokončila v roce 1954 ve věku 75 let.

Význam

Wanda Landowska byla velmi výraznou a respektovanou hudební osobností, která měla zásadní vliv na obnovení zájmu o cembalo na počátku 20. století. Položila základy moderní cembalové techniky. Její vlastní hra se vyznačovala ohromnou živostí a barvitostí, přitom ale zároveň prosazovala analytický přístup a historicky poučenou interpretaci barokní hudby.

Vedle koncertování a nahrávání celý život hudbu vyučovala a dále šířila své ideje prostřednictvím odborných článků; část z nich byla později společně vydána v knize Landowska on Music (New York, 1965).

Reference

  1. SALTER, Lionel. Landowska, Wanda [online]. Grove Music Online. Oxford Music Online [cit. 2015-07-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy