| Werner Herzog | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Werner Herzog Stipetić |
| Narození | 5. září 1942 (81 let) Mnichov  Německá říše |
| Alma mater | Maximiliansgymnasium München (do 1961) Mnichovská univerzita Theodor-Heuss-Gymnasium Heilbronn |
| Povolání | filmový režisér, filmový producent, scenárista, střihač, filmový herec, autor, kameraman, hlasový herec, filmový dokumentarista, operní režisér, filmový scenárista, herec a režisér |
| Manžel(ka) | Lena Herzog (od 1999) |
| Partner(ka) | Eva Mattes |
| Příbuzní | Sigrid Duke (sourozenec) Rudolf Herzog (dědeček z otcovy strany)[1] |
| Ocenění | Rauriská literární cena (1979) Bayerischer Poetentaler (2000) Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2012) Evropská filmová cena za celoživotní dílo (2019) Directors Guild of America Award |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Werner Herzog (* 5. září 1942 Mnichov) je německý filmový a operní režisér, scenárista a herec. Často je spojován s německou novou vlnou společně s režiséry jako Rainer Werner Fassbinder, Wim Wenders, Volker Schlöndorff, Margarethe von Trotta a dalšími. Hrdiny jeho snímků jsou často lidé s neuskutečnitelnými sny nebo s jedinečným talentem.
Narodil se v Mnichově jako Werner Stipetić, matce Elisabeth Stipetić, Rakušance chorvatského původu a německému otci Dietrichu Herzogovi. Vyrůstal ve vesnici Sachrang poblíž hranic s Rakouskem. Již během studia na gymnáziu natáčel amatérské filmy. Studoval literaturu a historii v Mnichově, později absolvoval filmový seminář v Pittsburghu na Duquesne University. Na začátku kariéry si přivydělával jako svářeč v ocelárnách.
Začal natáčet dokumentární filmy pro televizi, roku 1963 založil společnost Werner Herzog Filmproduktion, v níž dodnes pracuje. Postupně se zaměřoval na hrané filmy; jejich hrdiny jsou často vizionáři, lidé na okraji společnosti nebo duševně narušení lidé v příbězích odehrávajících se mimo Evropu. V některých snímcích se objevil také jako herec a zabýval se i režírováním oper.
Herzog je znám především jako filmový režisér, jehož tvorba souvisí se vznikem německé nové vlny v 60. letech. K významným hraným snímkům patří především kritiky ceněný film Aguirre, hněv boží (1972), Nosferatu, fantóm noci (1979), Fitzcarraldo (1982) nevo Zelená kobra (1987). Později se začal věnovat také dokumentárním filmům, v nichž se zabývá zejména kulturou, tradicemi, zkoumáním lidské psychiky, neorologií a dalšími příbuznými tématy. Přelomovým snímkem v dokumentárním přístupu je Jeskyně zapomenutých snů, ve které proniká společně se speleology do jeskyní Altamíra, aby získal přímé svědectví o prvních uměleckých projevech pravěkých lidí.
Werner Herzog se věnuje také literární tvorbě. V nakladatelství Volvox Globator vyšel roku 2022 v překladu Radovana Charváta jeho román Die Eroberung des Nutzlosen, česky Dobývání marnosti.[2][3]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Werner Herzog na Wikimedia Commons 
Osoba Werner Herzog ve Wikicitátech